Rozhovor s Jiřím Kocourkem: ICT oblasti patří budoucnost

Na české scéně nejen internetového zpravodajství a publicistiky dlouhodobě působí Jiří Kocourek, dnes již bývalý šéfredaktor serveru ITBIZ.cz, který publikoval v médiích jako Lupa.cz, E15, či například magazínu Strategie. Ve svých pětadvaceti letech patří k mladé generaci slibných publicistů, o to více překvapil "přestupem" do public relations a pod křídla nejvýznamnějšího operátora na českém elektronickém trhu práce a jednu z předních evropských e-recruitmentových společností, provozovatele služby jobs.cz, či největšího portálu prace.cz, společnosti LMC s.r.o.

Jirko, Vaše působení v českých médiích je spjato se specifickou oblastí. Proč právě ICT a s informačními technologiemi spojený byznys?
Jedná se o velice dynamický segment, kde probíhá stále něco nového, dochází k inovacím, ke změnám podmínek na trhu. ICT oblasti patří budoucnost. Moderní technologie se budou využívat stále více ve všech oborech. Roste význam IT oddělení ve všech firmách a institucích. Organizace, které si potřebu kvalitního IT neuvědomí a například z důvodu hospodářské krize v IT rozpočtech neuváženě škrtají, mohou na své nepromyšlené jednání později doplatit.

Rozvoj dynamického obsahu, webu 2.0 a dalších technologií v posledních letech výrazně ovlivnil IT média. S čím bylo nejtěžší se vyrovnat?
Pro mně osobně nebylo ani příliš složité se s něčím vyrovnávat. Patřím do mladé generace uživatelů, kteří vítají inovace, nové vývojové etapy, podobu jednotlivých služeb atd. Tedy prvkům, které sebou přinesl Web 2.0, potažmo přinese Web 3.0, jsem poměrně otevřený. Důležité je podle mého názoru zkoušet nové aplikace, být otevřený proinovativním prvkům a odnést si vždy to nejlepší pro svůj byznys. Vnímat aktuální vývoj trhu a přizpůsobovat mu svojí činnost.
Konkrétně k IT médiím mohu jen krátce konstatovat, že mnohým tradičním a většinou tištěným titulům tento dynamický vývoj on-line světa uškodil tím, že nestačí reagovat na rychlost zpracování a okamžitost komunikace internetových médií se čtenáři. Málokterý čtenář si chce přečíst týden starou aktualitu z IT, byť kvalitně zpracovanou. Trend je jednoznačný - poskytovat co nejrychlejší a nejkvalitnější informace.

Společnost LMC působí převážně na elektronickém trhu práce. V souvislosti s ekonomickou krizí je toto více než turbulentní odvětví. Nezaměstnanost vzrostla, dá se tedy říci, že máte "více klientů"? Jaký servis poskytuje LMC pro ty, kteří práci hledají? A na jaké trendy se zaměřuje na straně potenciálních zaměstnavatelů?
Zde je nutné vysvětlit, že společnost LMC prostřednictvím svých portálů Jobs.cz a Prace.cz zejména vytváří prostor, kde se střetává nabídka s poptávkou na trhu práce. Poskytujeme platformu, kde se setkávají zaměstnavatelé s potenciálními uchazeči o práci. Celkově lze říci, že se vlivem ekonomické krize zvýšila responze uživatelů našich portálů na inzerované pracovní nabídky. Zaměstnavatelům LMC nabízí především možnost komplexní správy náboru prostřednictvím softwaru LMC G2. Jedná se o řešení správy náboru. Posledním a aktuálním vylepšením je zavedení on-line psychometrických dotazníků, které firmám pomohou výrazným způsobem zkvalitnit předvýběr kandidátů.

Nezavání pak takový předvýběr diskriminací kandidátů na pracovní místo?
Jde o preselekci, ale takovou provádí každý personalista. Nemůže pozvat na konkurz 100 lidí, kteří projevili o místo zájem. Naopak pomocí dotazníku má v ruce další nástroj, jak se objektivně rozhodnout, narozdíl od běžného posouzení různých došlých životopisů a motivačních dopisů. Toto je nutné vysvětlit, nejde tedy v žádném případě o diskriminaci. Naopak.

Oddělení Public Relations v mezinárodní firmě přináší velkou míru odpovědnosti. Kam byste v korporátní firemní struktuře začlenil sám sebe?
Public Relations jsou důležitým faktorem ovlivňujícím, jak je firma vnímána a jakou má pověst. Schopnost efektivně komunikovat se stává měřítkem úspěchu na trhu. Dobrá komunikace mezi organizací a jejími cílovými skupinami se stala klíčovým faktorem pro každodenní potřeby i budoucí rozvoj všech oborů podnikatelské činnosti. My v oddělení PR jsme jakousi pomyslnou spojkou, která zprostředkovává komunikaci firmy s okolním světem.

Zkuste pomocí pěti slov charakterizovat svoji práci.
Komunikace, korektnost, vstřícnost, otevřený přístup.

Vyhledal jsem si na serveru ITBIZ.cz Vaše články a první v archivu nese titulek "Jobs.cz: hledání vhodných zaměstnanců se prodraží". Nyní působíte ve společnosti, která Jobs.cz vlastní. Věříte v osud, či vyšší moc?
Opravdu? Jedná se víceménně o náhodu, přesto díky za zajímavý postřeh. Jinak osobně věřím především ve své schopnosti a vůli něco dokázat.

Jak se Vám daří plnit své dlouhodobé cíle?
Nestavím si svojí kariéru nebo osobní život na dlouhodobých cílech. Snažím se pojmenovat své aktuální potřeby a cíle a pak si jít tvrdě za úspěchem. Na bilancování je ještě opravdu brzo.

Dokončujete magisterský titul na vysoké škole, tedy již během šéfredaktorského působení jste byl zároveň studentem. Umím si představit náročnost obojího. Jak Váš životní rytmus ovlivnil přestup do LMC?
Opravdu je náročné skloubit profesní dráhu s náročným studiem na vysoké škole. Nicméně je to pro mě výzva být maximálně úspěšný ve všech oblastech, kterým se věnuji. Přestup do LMC byl pro mě v tuto chvíli správným krokem. Jedná se o předního tuzemského zaměstnavatele a špičku v segmentu on-line byznysu v Česku a střední Evropě. Společnost vnímá své zaměstnance jako svojí největší hodnotu a to se odráží i ve vytváření pracovních podmínek, firemní kultury. Mně konkrétně v LMC vycházejí maximálně vstříc z hlediska studia, mám vytvořeny skvělé podmínky - flexibilní pracovní doba, možnost práce na home office atd.

Zbývá Vám čas na koníčky, případně přítelkyni?
Volného času pro sebe mám opravdu minimálně. Snažím se ho dělit především mezi svojí rodinu a nejbližší přátele. Věnuji se také sportovním aktivitám, zejména horské cyklistice, fotbalu nebo fitness.

Co považujete za budoucnost v práci s médii, public relations a celým odvětvím? Objevují se nové trendy?
Z hlediska médiií je fakt, kdy se televize a tisk potýkají s odlivem čtenářů a diváků ve prospěch Internetu, neodmyslitelný. Mohl bych zde dlouze opakovat "termíny budoucnosti", jako jsou on-line zpravodajství, digitalizace, sociální sítě atd., raději bych ale apeloval na jednotlivé vydavatele, ať se raději zamyslí sami nad sebou a snaží se maximálně porozumět potřebám svých čtenářů, své cílové skupiny, uživatelům atd. A podle toho pak mohou rozhodovat o tom, v jaké struktuře a podobě budou produkovat zpravodajství. Pokud se budou všichni bezhlavě řídit trendy ve smyslu "všichni jsou na internetu a na sociálních sítích, musíme tam být taky", nemusí to přinést kýžený efekt.
Z pohledu PR bych doporučil zejména otevřenost k dialogu, poskytování korektních a pravdivých informací.

Děkuji za rozhovor.

Seriál: Competitive Intelligence v praxi a budoucnosti, část I.

"Konkurenční zpravodajství" je bezpochyby jedním z trendů, které ovlivňují práci s informacemi v podnikové sféře. Někteří využívané metody k získávání informací přehlížejí, jiní je považují za určitý druh špionáže až ilegální činnosti a ti znalí se snaží maximálně využít nabízený potenciál pro zvýšení vlastní konkurenční výhody a sebeprosazení. V tomto miniseriálu článků z prostředí CI se pokusím vyvrátit některé mýty, které okolo získávání a práce s informacemi z podnikového sektoru panují.

Competitive Intelligence, zvaná též "konkurenční zpravodajství" je dynamicky rozvíjející se interdisciplinární obor. Jeho podoba není definovaná přímo a i pohledy odborníků se leckdy neshodují. Competitive Intelligence se zabývá systematickým sběrem informací, získávaných převážně z externích informačních zdrojů, jejich vyhodnocováním a prezentací. Spory mohou vznikat různé - zda začlenit prostý data-mining do CI, nebo na druhém pólu například jak přistupovat ke špionáži skrze informační kanály. Jisté ale je, že CI má nakročeno k významnému růstu na konkurenčním trhu a na společnostech je, jak k problematice přistoupí.

Nejprve si dovolím malý úvod. Dnešní podnikový sektor se čím dál více přibližuje vyrovnaným šancím pro všechny. Toto platí pro ICT trh obzvláště (mé oblíbená fráze z filmu Antitrust říká "any kid, working in the garage anywhere in the world, with a good idea can put us out of business " - každý s dobrým nápadem má šanci ohrozit Váš byznys). Turbulentní povaha trhu spojená s velkou nasyceností se může na první pohled zdát jako nevýhodná situace, obzvláště pro případný vstup nové firmy do daného sektoru.
Jedním z velkých přínosů CI je, že tento mýtus umí vyvrátit. CI může být prostředkem, jak vytvořit konkurenční výhodu a určit strategický postup vstupu na trh přesně podle vlastních specifik daného odvětví. Je tedy patrné, že informace mohou hrát rozhodující roli. Stejně tak je možné říci, že pomocí CI lze určit, kam nevstupovat a odpovědět na otázky, které si může vedení podniku pokládat.

V rámci tohoto úvodu je nutné zcela explicitně vyvrátit ještě jeden mýtus ohledně konkurenčního zpravodajství. Tím jsou užívané zdroje.
Tyto můžeme rozlišit do tří skupin: bílé, šedé a černé.
Bílé zdroje jsou ty, které jsou veřejně publikované - například seznamy firem pracujících v odvětví a jejich provázanost na dodavatele. Zařadil bych sem i výroční zprávy uveřejňované na webových stránkách podniku.
Šedé zdroje jsou takové, které jsou veřejně přístupné, ale nikoliv publikované.
Poslední skupinu tvoří zdroje černé - tedy takové, které jsou chráněné a běžný přístup je k nim zamítnut.

Jistě je patrné, kam mířím. Nutno říci, že hranice pro CI jsou neomezené a je tedy možné využívat všech tří druhů zdrojů informací. Tedy nelze říci, že by špionáž nepatřila do konkurenčního zpravodajství. Na druhou stranu je nutné pohoršeným managerům ukázat, že se lze velmi dobře obejít bez poslední - černé škatulky. Většinu takto chráněných informací lze totiž získat i z prvních dvou škatulek zdrojů. Jen to chce vědět, kde hledat a jak zdroje interpretovat, aby pravděpodobnost správného výroku, či informace, byla co největší.

Dále se nabízí otázka "Čím se liší CI od data-miningu?" Podle mého názoru data-mining je především orientován na zisk "hrubých dat" - tedy například číselných hodnot, jednotlivých ukazatelů, přehledu konkurentů na trhu atd.
CI oproti tomu nabízí "vytvoření informace" - tedy využití získaných dat ke vzniku určité zprávy, hodnotícího výroku, případně prognózy, se kterou je možné dále pracovat. Nutno dodat, že málokdy lze informaci "vytěženou" z hrubých dat považovat za 100% a deterministicky pojatou(např. pro zvýšení prodeje o 75 % udělejte toto:...), tedy téměř vždy je nutné pracovat s určitým "stochastickým přístupem".

Každé CI šetření se tedy pohybuje na známém trojúhelníku: Čas vs. Kvalita vs. Náklady. na to je vždy nutné pamatovat jak pokud vystupujete jako zadavatel, tak i jako CI profesionál.

Myslím, že toto k úvodu stačilo, v dalším díle se budu věnovat funkci, cílům a obsahu konkurenčního zpravodajství.

Článek: Vztah ICT/IT a businessu

Méně rozsáhlý článek je volnou úvahou nad vztahy IT oddělení a businessu ve firmách v dnešních podmínkách všeobecného snižování nákladů, nárůstu požadavků ze strany vedení společností a krizového řízení.

V rámci úvodu bych rád přiblížil pojem "business", pod kterým si mnozí představují leccos - od vydělávání peněz možná až po dinosaury. Pro účely tohoto článku jsem se rozhodl slovo "business" používat ve smyslu komplexní části každé firmy, které jde o vytváření zisku, vedení společnosti a propojení parciálních oddělení, která ve firmě existují. Tedy business představují především lidé na všech úrovních managementu, ale i lidé z výroby a v důsledku ti, kteří rozhodují o tocích peněz.

Nabízející se otázkou je, kam zařadit IT oddělení a "ajťáky"? Osobně se obávám toto označení používat, v posledních letech vývoj v ICT maže hranice mezi kodéry v kraťasích a sandálích a úspěšnými IT manažery v drahých oblecích na pozicích CIO (chief information officer). Nedávno nás upozorňovala Taťána le Moigne, při návštěvě VŠE (viz článek) na fakt, že každý, kdo se chystá v dnešní době stát programátorem ve smyslu kódování, se nechť pro vlastní dobro naučí alespoň základy komunikace a business cítění, neboť bez těchto elementárních znalostí se těžko bude prosazovat v dnešní konkurenci. Dříve nedostatek na straně kodérů součinně vytvářel jejich postoj, dnešní doba nabízí řešení v podobě outsourcingu na mnoha úrovních. Pro příklad najmutí kodérů z Indie za nižší náklady, než využívání zdrojů v ČR.

Ale zpět k tématu - na otázku, kam řadit IT/ICT oddělení ve společnosti, se odpovídá v různých firmách velmi odlišně. Extrémní zůstává odpověď "Do sklepa!"

Na druhou stranu málo společností dokáže odpovědět na prostou otázku "Kolik vás stojí IT?" Odpověď vedení poskytuje zájemcům zajímavý pohled na skutečnost, jak je IT v dané firmě vnímáno.

Bohužel většina českých firem má IT zdroje rozstroušené po jednotlivých odvětvích, od výroby a logistiky až po vývoj a management a prostá otázka zůstává nezodpovězena.

Právě v tomto místě vzniká prostor pro zapojení "moderních ajťáků". Nejen expertů přes IT/ICT technologie, ale zároveň lidí schopných reflexe a uvažování v business mantinelech a business mentalitě. Dnešní doba "modernímu ajťákovi" říká například "business analytik". Rozdíl je tedy patrný již z tohoto označení - člověk schopný analyticky uvažovat nad daty, tedy zjednodušeně řečeno měnit "data na informace". Tento proces však často plně nestačí, informace je nutné především předat dál, například do business sféry. Čímž se kruh uzavírá a business analytik bez prezentačních schopností se sám pasuje do role "prostého ajťáka".

Doba, ve které se dnešní společnosti nacházejí, se dá popsat mnoha slovy, například "nejistá", či "turbulentní". Doplnil bych ještě jeden rys - doba přející snižování nákladů. Leč existují rozdíly v přístupu - některé společnosti snižují náklady na nejnižší možné míry, aniž by uvažovali nad důsledky. Například je patrný rozdíl, jestliže snížíme náklady a zároveň nám klesá výrobní kapacita, či snižím náklady, ale dokáži uspokojit identickou míru poptávky, jako před snížením. Je patrné, že v první případ může vypadat na papíře v krátkodobém horizontu hezky, ale ve skutečnosti "nula od nuly pošla".

Však i tento jev nutí zvýšit "produktivitu IT/ICT", aby prostředky zůstaly přiděleny v dostatečné míře. Jak toho tedy docílit?

Odpověď je skyta již v minulých odstavích - opět jde o kvalitní prezentace své činnosti a výkonu z IT do business sféry. Standardní přístup businessu k IT je totiž následující: "Když IT funguje, je to normální a přirozené. Pokud však jednou něco selže, běda jim!" Část je daná tím, že business často nechce a není informován o procesech, které IT obsahuje.

Typickým příkladem je integrace dat: Firma používá 50 aplikací různého druhu, stupně vývoje a stáří, ale pro většinu je samozřejmost, že k přihlášení do všech stačí jeden login a jedno heslo. IT získává "povolení k zásahu" a integraci dokončí, což je výsledek, který všichni ostatní očekávali. Pokud by se to nepodařilo (nedejbože z důvodu nedostatečného rozpočtu na projekt), čarodějové z IT budou pomyslně upáleni na hranicích businessu.

Efekt "oni to už s těma počítačema nějak skoulí" je v Čechách i ve světě silně zakořeněn. A právě dnešní doba omezených rozpočtů a zdrojů si žádá, že i IT je nuceno kvalitně prezentovat své výsledky právě pro ty, co jsem pro tento článek označil slovem "business". Zajímavostí zůstává, že pokud IT nezačne s tímto samo, businessu nedochází, že je to možnost. Prostě bude dál stlačovat zdroje a čekat, kdy dojde k "problému". A protože IT čarodějové se nevzdávají, může se problém vyjevit až v době, kdy bude pozdě k opravě.

Zjednodušenně řečeno, v dnešní době například na pozici CIO přestává být důležitá absolutní a podrobná znalost programovacích postupů a ICT technologií. Rozhoduje přístup k reportingu a komunikaci, využívání principů Business Intelligence a vytváření informací a závěrů z prostých dat.

V CIO se mísí několik přístupů:

1. Snaha realizovat inovace
2. Zvýšit rentabilitu investic v IT (ROI)
3. Rozdělit svoji činnost úměrně mezi business a IT.

Snaha realizovat inovace je dále přináší rozpolcení vedení IT mezi dva směry - touha být vizionářem, přinášejícím novinky a technologický postup a na odvrácené straně proud "praktického pragmatika", který se nebojí škrtat zdroje, snižovat náklady a popravovat neúspěšné projekty
Podobně to je i u druhého bodu, kdy přístup "tvůrce hodnot" jde právě ruku v ruce s omezeními rozpočtu a nutností "obrátit každou korunu dvakrát".

Třetí bod reprezentuje právě tento článek - rozšíření vlivu na business a zkvalitnění obrazu IT ve zbytku společnosti.

CIO, který rozdělí své síly, znalosti a schopnosti ve správném poměru do zmíněných oblastí, může výrazně firmě pomoci, především v době, kdy není prostor pro chyby. A může tak úspěšně oddálit chvíli, kdy business rozhodne "zkrátit o hlavu" právě jeho oddělení... A o to nakonec jde, nebo ne?