Glosa: 3 projevy finanční krize v bankovnictví

Nedávno mne zaujal kdesi prezentovaný výčet jevů, které přinesla finanční krize do bankovnictví. 3 trendy mi tam chyběly, takže využiji prostor této glosy a podělím se o ně:-)

1. Ziskovost - úspory z rozsahu přestávají platit.
   Obrovské "koncerny" na finanční produkty v podobě jak bankovnictví, tak i pojišťovnictví přecházejí z dřívějšího trendu "vše pod jednou střechou" na mód specializace v jednotlivých odvětvích. Příkladem budiž i příkaz Evropské komise k rozdělení ING na část bankovní a část zabývající se pojišťovnictvím. Důvod je předpokládám zřetelný - záchranné dotace je výhodnější zaměřit na konkrétní cíle, nežli na pomoc celku.
   Obdobný příklad máme i u nás - příkaz KBC v podobě "matky ČSOB" k uvedení akcií na trh (Burzu cenných papírů Praha) ve výši 30-40 % v lednu 2010, tendenčně oznámené v článku na stránkách ČSOB. Obecně lze tvrdit, že růst je očekávatelný spíše u specializovaných finančních institucí, nežli u jejich "universálních" protějšků.
   
   
2. Maskování - podíváme-li se na odpisy v různých společnostech, můžeme odlišit několik trendů. Před finanční krizí se ve firmách nahromadila celá řádka "nerozumných až toxických" aktiv. Změnou vykazování jejich odepisování dnes můžeme zajímavě maskovat propad finančních ukazatelů.
   Ovšem Ti, kteří místo "šokové terapie" zvolili gradualistický postup, či přímo zručně zamaskovali reálné ukazatele, nejspíše se se zlou potážou a pomyslný kříž krize si potáhnou o notný kus dál.
   
   
3. Třetím jevem je prohloubení rozdílů mezi uvažováním klientů a přemýšlením banky, resp. fin. instituce. Vzhledem k prvnímu zmíněnému bodu, jak se univerzálnost společnosti odsunula do pozadí, se do pozadí odsunula též "pětihvězdičkovost bank". Reputace banky již pro klienty není bodem číslo jedna - ono vždyť: "I ti nejslavnější zámořské společnosti zvládli zkrachovat, tak komu potom věřit?" se v myšlení klientů nějak projevilo.
   Rozhodují produkty, schopnosti klienta oslovit a kvalitně se mu přizpůsobit (a customizace jako taková skýtá další diametrálně odlišný pohled klienta a banky - jeden chce "ušít vše na své triko" a druhá strana nabízí často jen několik produktů odlišených pásmy, do kterých klienty rozřadí).
   Tedy dnes ti, kteří chápou, že je čas myslet proklientsky získávají i ve finančnictví převahu. Otázkou zůstává, zda je současný přístup udržitelný? Své názory klidně zmiňte v komentářích;-)