Zobrazují se příspěvky se štítkemkomunikace. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkomunikace. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 29. dubna 2010

Jak vylepšit komunikaci v rodině s využitím internetu

Vztah rodiče a potomka je jednou z nejsilnějších vazeb, které lidstvo má. Existují samozřejmě výjimky z pravidla, ale obecně vzato máme vrozenou potřebu své potomky chránit a kontrolovat. Posledních 20 let, které uplynuly od revoluce, dalo rodičům i dětem velké množství technologií, které umožňují být v kontaktu takřka ihned. O to více ale nejsme připraveni na situaci, kdy druhá strana neodpovídá, či na výzvu nereaguje. Social networking, internetové komunikační technologie a další inovace navíc přinášejí značná rizika. Zaměřme se nikoliv na virtuální internetovou rodinu v podobě komunikace neznámých lidí v síti, ale na reálnou rodinu v prostředí internetu.

Uvažme standardní rodinu: Pan Bajt má manželku a tři děti - nejstarší syn je studentem vysoké školy, dcera je v pubertě a nejmladšímu synovi je jen 9 let. Jaké internetové technologie rodina Bajtových využívá ke vzájemnému kontaktu? Jaká existují rizika?

Pan Bajt pracuje jako účetní v soukromé společnosti. Většinu času tráví před obrazovkou počítače. Poslední dobou sleduje nárůst zájmu o sociální sítě, ale zatím se odhodlal jen k založení účtu na Twitteru. Především proto, že síť mu nabízí aktuální přehled událostí v podobě příspěvků od mediálně známých osobností jeho oblíbených tištěných periodik. Ráno si pan Bajt kupuje papírové noviny, ale pomalu zjišťuje, že je stejně nikdy nestihne přečíst a tak se zaměřil na portál hospodářských novin http://ihned.cz. Mezi prostředky nutné k práci patří bezesporu email.

Paní Bajtová je počítačový laik, ale poté, co nejstarší syn trávil rok studia v zahraničí, naučila se využívat Skype k telefonické komunikaci přes internet. Příležitostně si čte email a zhruba jedenkrát do týdne surfuje po webu.

Vysokoškolák Bajt Prvorozený využívá a sleduje nové trendy a technologie. Má profil nejen na Facebooku, ale i na Twitteru a profesionální síti LinkedIn. Denně komunikuje skrze email, instant messagingové klienty, aktualizuje své statuty. Se spolužáky vytváří semestrální práce skrze sdílené soubory GoogleDocs, využívá univerzitní informační systém.

Pubertální dcera má profil na serveru LibimSeTi, komunikuje především skrze chatové služby a aktivní je i na ICQ. Nedávno si založila účet na síti Facebook, kde denně aktualizuje své statuty a vkládá fotky.

Nejmladší z rodu Bajtů pak tráví čas na internetu hraním online her.

Jaké jsou tedy možnosti zlepšení komunikace uvnitř rodiny? Každý z členů využívá z velké části odlišné služby. Vzhledem k technické vyspělosti nejstaršího syna, je možnost kanály sjednotit pod jeho vedením. Instant-messagingovou komunikaci může zastoupit řešení firmy Skype, čímž se vyjde vstříc matce, pro kterou je internet okrajovou záležitostí a tohoto jediného klienta umí využívat. Pádný argument, který zapůsobí na otce účetního může být snížení nákladů na mobilní telefonování v rodině. A Skype chat se může i pubertální dceři zalíbit více, než sporadicky fungující ICQ.

Dále pomůže sjednocení emailových účtů do obdobného tvaru, například v podobě jmeno.bajt@gmail.com. Tak odpadne přemýšlení nad adresou ve chvíli, kdy je potřeba někomu v rodině odeslat mail, například se zajímavou zprávou od babičky. Účet u Googlu byl vybrán především z důvodu, že jeho založením získá celá rodina přístup k mnoha dalším službám. Například k využití GoogleDocs, tedy sdílení dokumentů a jejich tvorbě přímo v prohlížeči. Systém je velice jednoduchý a intuitivní. Představa pro matku, která jen nahlédne před víkendem do spreadsheetu, kde má od zbytku rodiny tipy a přání jídel na oběd, je velice lákavá. O společném kalendáři se dílením důležitých dat a termínů ani nemluvě.

Negativní stranou internetové komunikace v rodině je bezespora výskyt rizik. Podívejme se na nejzásadnější:
Únik privátních informací. V tomto případě je nejslabším článkem jednoznačně dcera. Je dostatečně zkušená a aktivní ve sdílení informací. Neuvědomuje si ale plný rozsah a důsledky svých činů ve virtuálnu. Typicky jde o sdílení soukromých fotografií, či nevhodné statusy. Příklad může být, že otec Bajt nahlásil v práci páteční nemoc, neboť se necítil ve čtvrtek dobře. Dcera ale nevědomky uploaduje fotky z pátečního grilování, kdy již uzdravený otec popíjí pivo. Fotografie jsou uveřejněné jako "public" a tudíž k nim má každý přístup. Kolegové v práci se přes "friends of friends" k obrázkům dostanou a může vzniknout nemilá situace.

Dalším rizikem je ohrožení dětí jinými osobami. Nemusí jít jen o lidi s pedofilními sklony na dětských chatech a chatech pro mladé. Typickým příkladem je snížená odolnost a ostražitost vůči phishingu a spamu. Mladý člověk snadněji uvěří možné milionové výhře a v dobré víře odešle například i privátní údaje o kreditní kartě otce. A nemusí jít ani o záměrné klamání - viz nedávný případ, kdy si dítko chtělo placenou službou vylepšít svůj profil v online hře Travian. Rodinný rozpočet tedy je ohrožen z mnoha stran.

Snížené schopnosti filtrovat příchozí informace jsou pro laiky typické. Obdobně se může zmýlit otec Bajt, který uvěří lživé zprávě uveřejněné od známého na sociální síti Twitter. Například o propadu akcií nějaké společnosti. Pokud zprávu neověří, může dojít k fatální chybě, jelikož bude dále distribuovat mylnou informaci, čímž poškodí své renomé.

Plusů a mínusů při aktivním fungování rodiny v internetu je obrovské množství, vždy je ale nutné pamatovat na zásadní poučku - "důvěřuj, ale prověřuj"!

pondělí 4. ledna 2010

Článek: Co všechno musí umět vedoucí projektu?


Otázky "Co všechno musí umět vedoucí projektu?" a "Jaký vliv mají jeho znalosti a dovednosti na úspěch projektu?" jsem dostal přiděleny v rámci předmětu Řízení projektů IS/ICT. Téma samo o sobě by vydalo na několik knížek. O to nepříjemnější bylo omezení na 3000 znaků. No v rámci čtivosti lehce přesahuji a proto úvaha putuje sem na blog:)



Pro zodpovězení otázek této eseje je nutné určit, kdo je projektovým manažerem v dnešní době.

Zjednodušeně řečeno, projektový manažer je člověk odpovědný za plánování, řízení, vedení a dokončení projektu, či skupiny projektů. Tedy dosažení stanovených cílů v rámci existujících omezení (typicky náklady, čas a kvalita).

A proč „v dnešní době“? „Profese“ projektového manažera se neustále vyvíjí. Pokud bychom se ohlédli v čase zpět, případně položili otázku „Co všechno musí umět vedoucí projektu?“Henrymu Ganttovi v roce 1915, kdy dokončoval práce na svých známých Ganttových diagramech, dočkali bychom se nejspíše kvalifikované přednášky o řízení práce na základě měření časových nároků jednotlivých činností (1919 kniha H. Gannt: Organizing for Work) a schopností rozboru aktivit projektu. Pokud bychom identickou otázku položili o padesát let déle v tehdejším Československu, možná by odpověď zněla ve smyslu, že ten, kdo má projekt dovést ke zdárnému cíli, měl by být kvalifikovanější než všichni ostatní, aby si výsadní pozici „zasloužil“. Neboť jen tak může být odpovědným vzorem pro ostatní kolegy.

Dnes víme, že úspěšný projektový manažer ve strojírenství zdaleka nemusí mít vystudovaný obor na americkém MIT, naopak klíčovou schopností je například konání strategických rozhodnutí v turbulentní době, či schopnost aplikovat nové postupy a tím zajistit splnění cílů projektu.

Přesto odpovědět na položenou otázku není jednoduché. Poslední roky ukazují mnoho trendů, kterými se project management i požadavky na vedoucí projektu ubírají. Nad klasické v podobě znalostí z oblasti řízení, profesních a odborných znalostí a jednotlivých metodik, začínají vystupovat dovednosti z oblasti tzv. „soft-skills“(vlastnosti, které nelze zahrnout do odborné kvalifikace). Vůči přesnému dodržování nastavených hranic v rámci metodiky se čím dál více prosazuje kreativní řízení pomocí sofistikovaných postupů a s růstem odpovědnosti jak integrátorů, tak samozřejmě i vedoucího projektu.

Proto jsem se rozhodl vytyčit 8 bodů, možná lehce netradičních, které by měly charakterizovat vedoucího projektu.

Realistický vizionář – úspěšný projektový manažer by měl být schopen orientace na výsledek nejen v pevně daných hranicích. Vlastnost hledat nová řešení je bazickou pro úspěšného vedoucího projektu. Překonání „komfortní zóny“(tedy např. známých postupů) může vést k objevení nových možností řešení, užití optimálních postupů, úspoře nákladů. Zároveň ale musí v každém okamžiku smýšlet komplexně a i při inovacích zůstat orientován na nastavené cíle a požadované výstupy. Není nic horšího, než když projekt skončí s výbornými časovými i finančními náklady, ale ukáže se, že zadání znělo odlišně od výstupu.

Inspirátor – schopnost být vzorem je nějakým způsobem zakořeněna ve všech formách řízení a pro úspěch projektového řízení to platí též. „Inspirátor“ jako vedoucí projektu se v týmu projeví větší sounáležitostí, pozitivní motivací, což má za výsledek, že roste pravděpodobnost dosažení cílů.

Komunikace – schopnost srozumitelně sdílet informace a porozumět v rámci zpětné vazby je jednou z nejdůležitějších schopností dobrého projektového manažera.

Delegování – umění přerozdělení úkolů a zodpovědností v dnešní době hraje rozhodující roli. S nadsázkou se říká, že „dobrý vůdce by měl být trošku líný“. Zároveň přenesením odpovědnosti může proj. manažer dosáhnout u členů týmu pocitu větší zainteresovanosti a spoluodpovědnosti. Pocit seberealizace je vždy motivující.

Empatie – schopnost uvažovat nad lidmi nad rámec čísel (v našem příkladě například chladná kalkulace v man-days) je velkým plusem jak pro vztahy mezi leaderem a týmem, tak i pro přírůstek kvality odvedené práce. Výstup 1 hodiny motivovaného pracovníka bývá vyšší, než výstup 2 hodin nemotivovaného. Tento bod tedy odráží umění „teambuildingu“ – vytvoření a především udržení týmu a vztahů v něm.

Hledač cesty – říká se, že vždy bývá jednodušší najít sto důvodů, proč něco nelze, než jeden způsob, jak problém vyřešit. Dobrý vedoucí projektu by měl být schopen řešení najít, či znát někoho, kdo to udělá za něj.

Odolnost tlaku – životní cyklus projektu se vyznačuje neustálou existencí vnějších i vnitřních tlaků. Klíčová je tedy schopnost pracovat pod tlakem. Vojáci mají heslo „stay frosty“, vystihující určitý stav schopnosti reagovat za každé, byť nečekané, situace.

Kompetence – chtě, nechtě, členové týmu, i členové například řídící komise musí věřit, že dotyčný vedoucí projektu je „muž na svém místě“. Vždy je nutné pamatovat, že vyměnit nevhodného project managera je hrozbou pro celý projekt. Přesto pokud je to nutné, čím dříve se tak stane, tím lépe.