Pro pobavení...

Dneska mě pobavilo video z produkce econstories.tv. Je pátek, tak si oddychněte ;)


Text je přiložen po rozbalení článku...

We’ve been going back and forth for a century
[Keynes] I want to steer markets,
[Hayek] I want them set free
There’s a boom and bust cycle and good reason to fear it
[Hayek] Blame low interest rates.
[Keynes] No… it’s the animal spirits

[Keynes Sings:]

John Maynard Keynes, wrote the book on modern macro
The man you need when the economy’s off track, [whoa]
Depression, recession now your question’s in session
Have a seat and I’ll school you in one simple lesson

BOOM, 1929 the big crash
We didn’t bounce back—economy’s in the trash
Persistent unemployment, the result of sticky wages
Waiting for recovery? Seriously? That’s outrageous!

I had a real plan any fool can understand
The advice, real simple—boost aggregate demand!
C, I, G, all together gets to Y
Make sure the total’s growing, watch the economy fly

We’ve been going back and forth for a century
[Keynes] I want to steer markets,
[Hayek] I want them set free
There’s a boom and bust cycle and good reason to fear it
[Hayek] Blame low interest rates.
[Keynes] No… it’s the animal spirits

You see it’s all about spending, hear the register cha-ching
Circular flow, the dough is everything
So if that flow is getting low, doesn’t matter the reason
We need more government spending, now it’s stimulus season

So forget about saving, get it straight out of your head
Like I said, in the long run—we’re all dead
Savings is destruction, that’s the paradox of thrift
Don’t keep money in your pocket, or that growth will never lift…

because…

Business is driven by the animal spirits
The bull and the bear, and there’s reason to fear its
Effects on capital investment, income and growth
That’s why the state should fill the gap with stimulus both…

The monetary and the fiscal, they’re equally correct
Public works, digging ditches, war has the same effect
Even a broken window helps the glass man have some wealth
The multiplier driving higher the economy’s health

And if the Central Bank’s interest rate policy tanks
A liquidity trap, that new money’s stuck in the banks!
Deficits could be the cure, you been looking for
Let the spending soar, now that you know the score

My General Theory’s made quite an impression
[a revolution] I transformed the econ profession
You know me, modesty, still I’m taking a bow
Say it loud, say it proud, we’re all Keynesians now

We’ve been goin’ back n forth for a century
[Keynes] I want to steer markets,
[Hayek] I want them set free
There’s a boom and bust cycle and good reason to fear it
[Keynes] I made my case, Freddie H
Listen up , Can you hear it?

Hayek sings:

I’ll begin in broad strokes, just like my friend Keynes
His theory conceals the mechanics of change,
That simple equation, too much aggregation
Ignores human action and motivation

And yet it continues as a justification
For bailouts and payoffs by pols with machinations
You provide them with cover to sell us a free lunch
Then all that we’re left with is debt, and a bunch

If you’re living high on that cheap credit hog
Don’t look for cure from the hair of the dog
Real savings come first if you want to invest
The market coordinates time with interest

Your focus on spending is pushing on thread
In the long run, my friend, it’s your theory that’s dead
So sorry there, buddy, if that sounds like invective
Prepared to get schooled in my Austrian perspective

We’ve been going back and forth for a century
[Keynes] I want to steer markets,
[Hayek] I want them set free
There’s a boom and bust cycle and good reason to fear it
[Hayek] Blame low interest rates.
[Keynes] No… it’s the animal spirits

The place you should study isn’t the bust
It’s the boom that should make you feel leery, that’s the thrust
Of my theory, the capital structure is key.
Malinvestments wreck the economy

The boom gets started with an expansion of credit
The Fed sets rates low, are you starting to get it?
That new money is confused for real loanable funds
But it’s just inflation that’s driving the ones

Who invest in new projects like housing construction
The boom plants the seeds for its future destruction
The savings aren’t real, consumption’s up too
And the grasping for resources reveals there’s too few

So the boom turns to bust as the interest rates rise
With the costs of production, price signals were lies
The boom was a binge that’s a matter of fact
Now its devalued capital that makes up the slack.

Whether it’s the late twenties or two thousand and five
Booming bad investments, seems like they’d thrive
You must save to invest, don’t use the printing press
Or a bust will surely follow, an economy depressed

Your so-called “stimulus” will make things even worse
It’s just more of the same, more incentives perversed
And that credit crunch ain’t a liquidity trap
Just a broke banking system, I’m done, that’s a wrap.

We’ve been goin’ back n forth for a century
[Keynes] I want to steer markets,
[Hayek] I want them set free
There’s a boom and bust cycle and good reason to fear it
[Hayek] Blame low interest rates.
[Keynes] No it’s the animal spirits


“The ideas of economists and political philosophers, both when they are right and when they are wrong, are more powerful than is commonly understood. Indeed the world is ruled by little else. Practical men, who believe themselves to be quite exempt from any intellectual influence, are usually the slaves of some defunct economist.”

John Maynard Keynes
The General Theory of Employment, Interest and Money


“The curious task of economics is to demonstrate to men how little they really know about what they imagine they can design.”

F A Hayek
The Fatal Conceit

Seriál: Competitive Intelligence v praxi a budoucnosti, část I.

"Konkurenční zpravodajství" je bezpochyby jedním z trendů, které ovlivňují práci s informacemi v podnikové sféře. Někteří využívané metody k získávání informací přehlížejí, jiní je považují za určitý druh špionáže až ilegální činnosti a ti znalí se snaží maximálně využít nabízený potenciál pro zvýšení vlastní konkurenční výhody a sebeprosazení. V tomto miniseriálu článků z prostředí CI se pokusím vyvrátit některé mýty, které okolo získávání a práce s informacemi z podnikového sektoru panují.

Competitive Intelligence, zvaná též "konkurenční zpravodajství" je dynamicky rozvíjející se interdisciplinární obor. Jeho podoba není definovaná přímo a i pohledy odborníků se leckdy neshodují. Competitive Intelligence se zabývá systematickým sběrem informací, získávaných převážně z externích informačních zdrojů, jejich vyhodnocováním a prezentací. Spory mohou vznikat různé - zda začlenit prostý data-mining do CI, nebo na druhém pólu například jak přistupovat ke špionáži skrze informační kanály. Jisté ale je, že CI má nakročeno k významnému růstu na konkurenčním trhu a na společnostech je, jak k problematice přistoupí.

Nejprve si dovolím malý úvod. Dnešní podnikový sektor se čím dál více přibližuje vyrovnaným šancím pro všechny. Toto platí pro ICT trh obzvláště (mé oblíbená fráze z filmu Antitrust říká "any kid, working in the garage anywhere in the world, with a good idea can put us out of business " - každý s dobrým nápadem má šanci ohrozit Váš byznys). Turbulentní povaha trhu spojená s velkou nasyceností se může na první pohled zdát jako nevýhodná situace, obzvláště pro případný vstup nové firmy do daného sektoru.
Jedním z velkých přínosů CI je, že tento mýtus umí vyvrátit. CI může být prostředkem, jak vytvořit konkurenční výhodu a určit strategický postup vstupu na trh přesně podle vlastních specifik daného odvětví. Je tedy patrné, že informace mohou hrát rozhodující roli. Stejně tak je možné říci, že pomocí CI lze určit, kam nevstupovat a odpovědět na otázky, které si může vedení podniku pokládat.

V rámci tohoto úvodu je nutné zcela explicitně vyvrátit ještě jeden mýtus ohledně konkurenčního zpravodajství. Tím jsou užívané zdroje.
Tyto můžeme rozlišit do tří skupin: bílé, šedé a černé.
Bílé zdroje jsou ty, které jsou veřejně publikované - například seznamy firem pracujících v odvětví a jejich provázanost na dodavatele. Zařadil bych sem i výroční zprávy uveřejňované na webových stránkách podniku.
Šedé zdroje jsou takové, které jsou veřejně přístupné, ale nikoliv publikované.
Poslední skupinu tvoří zdroje černé - tedy takové, které jsou chráněné a běžný přístup je k nim zamítnut.

Jistě je patrné, kam mířím. Nutno říci, že hranice pro CI jsou neomezené a je tedy možné využívat všech tří druhů zdrojů informací. Tedy nelze říci, že by špionáž nepatřila do konkurenčního zpravodajství. Na druhou stranu je nutné pohoršeným managerům ukázat, že se lze velmi dobře obejít bez poslední - černé škatulky. Většinu takto chráněných informací lze totiž získat i z prvních dvou škatulek zdrojů. Jen to chce vědět, kde hledat a jak zdroje interpretovat, aby pravděpodobnost správného výroku, či informace, byla co největší.

Dále se nabízí otázka "Čím se liší CI od data-miningu?" Podle mého názoru data-mining je především orientován na zisk "hrubých dat" - tedy například číselných hodnot, jednotlivých ukazatelů, přehledu konkurentů na trhu atd.
CI oproti tomu nabízí "vytvoření informace" - tedy využití získaných dat ke vzniku určité zprávy, hodnotícího výroku, případně prognózy, se kterou je možné dále pracovat. Nutno dodat, že málokdy lze informaci "vytěženou" z hrubých dat považovat za 100% a deterministicky pojatou(např. pro zvýšení prodeje o 75 % udělejte toto:...), tedy téměř vždy je nutné pracovat s určitým "stochastickým přístupem".

Každé CI šetření se tedy pohybuje na známém trojúhelníku: Čas vs. Kvalita vs. Náklady. na to je vždy nutné pamatovat jak pokud vystupujete jako zadavatel, tak i jako CI profesionál.

Myslím, že toto k úvodu stačilo, v dalším díle se budu věnovat funkci, cílům a obsahu konkurenčního zpravodajství.

Článek: Nasazení "sociálních technologií" ve vnitropodnikovém prostředí

Zkouškové mi dnešním dnem skončilo (resp. doufám, neboť cca za 2 hodiny jdu ještě obhájit esej k panu Koubskému) a tak nastal čas pokračovat v psaní pro Deepmined. Do budoucna mám několik nápadů na články jak z prostředí ICT(informační a komunikační technologie), tak bych se rád věnoval i ekonomii a článkům s ní spojených, které jsem v poslední době zanedbával. Od 15.2. mám zapsanou vedlejší specializaci "Ekonomická žurnalistika", tak doufám, že i ze strany studia bude tento trend podporován:)

V každém případě se dnes ještě chci vrátit k článku Využití volně dostupných ICT prostředků v podnikové praxi(http://deepmined.blogspot.com/2009/11/vyuziti-volne-dostupnych-inovacnich-ict.html) a lehce jej doplnit o kapitolu týkající se nasazení samotných řešení a problémů s tím spjatých, se kterými se lze běžně setkat.

Ve zmíněném článku se kapitoly Personalistika a Marketing zaměřovaly směrem od podniku k zákazníkovi, zatímco kapitola Komunikace a data nastiňovala směr vnitropodnikový. Jak tedy nasazení aplikačního software pracujícího na bázi web 2.0, či dynamicky upravovaného obsahu a sdílení dat může vypadat v praxi? A jaké úskalí toto přináší? A v neposlední řadě jak by vypadal podobný projekt? O tom bude tato kapitola.

Jednoduchost nasazení výše uvedených technologií připomíná dvousečnou zbraň. Výhodou technologie je, obzvlášť pokud ji využívají zaměstnanci již doma pro soukromé účely, její všeobecná známost a jednoduchý způsob užití. Jako negativní příklad může posloužit stále se opakující precedens, který bohužel udělal v podnikových vodách velký rozruch a de facto stojí za skeptickým postojem firem vůči instant messagingu a sociálním technologiím. Tím je neopatrné nasazení technologií určených pro soukromé účely do podnikové kultury. Postup takového projektu bývá vždy téměř stejný – „spustíme a uvidíme“. Takový projekt dále obnáší samozřejmě vydání pseudo-směrnice nejčastěji o tom, že každý zaměstnanec musí mít založený účet dané služby (dříve masové rozšíření instant messagingových protokolů, poté např. Skype a dnes je k vidění i Twitter a Facebook). Poté navazuje často „pokus o informační strategii“ – tedy snaha používání služby omezit, šitá horkou jehlou, kdy se ale již IT oddělení připravuje na řešení problémů s únikem dat. Následuje fáze samotného úniku dat, špatného předávání informací apod. Do této kategorie můžeme směle zařadit například celosvětově známé kauzy z Facebooku ohledně statutu „My boss is a jerk“, kdy následovala výpověď ze strany vedení a následná soudní pře.

Kde se tedy stala v projektu nasazení technologie chyba? Sama procedura zavádění technologie byla od počátku chybná. Je patrná snaha řešit problém až když přijde, místo analýzy rizik předem. Příkladem může být nasazení informační strategie ex post, tedy až ve chvíli, kdy je potřeba jistého řádu v komunikaci a užití technologie.

Za stěžejní problém ovšem považuji nezahrnutí zaměstnanců a lidí do přípravy a realizace projektu. Obzvlášť u technologií, které lidé užívají v soukromém životě, je nutné předem vytyčit nové hranice, neboť stávající způsob užití v podnikové praxi fungovat nebude. A protože „starého psa novým kouskům nenaučíš“, může to být tvrdý oříšek. Jako příklad si můžeme vzít Skype technologii.

V jisté době bylo výhodné mít na svém privátním Skype účtu co nejvíce kontaktů, abychom mohli kontaktovat co nejvíce lidí, pokud to bude potřeba. Při nasazení v podnikové sféře toto ale neplatí. Není přeci záhodno, aby měl kontakt na CEO každý zaměstnanec firmy (pomineme-li určitou sféru podniků, kde toto může být znakem transparentnosti firmy). Leč aplikace na toto není přímo připravená, je tedy nutné vytvořit vlastní standardy. Tento problém vygradoval například u Facebooku – počet přátel se na jistou dobu stal znakem určité pomýlené prestiže, u Twitteru zase počet „followers“ může znamenat pohlazení vlastního ega. Ne nadarmo se říká: „Přátelé na Facebooku nejsou pokémoni – nemusíš je mít všechny!“ V podnikovém nasazení toto platí bez výhrad též.

I velké společnosti na českém trhu řeší problémy nasazení moderních komunikačních a ICT technologií v rámci podniku. Každá často svým způsobem. Závěrem jsem se rozhodl napsat, jak to chodí u některých společností působících v IT bussinesu. Toto může být zajímavé, především pokud si dáte do souvislostí zaměření firem a přístup samotný.

Jako první společnost mohu uvést společnost zabývající se trhem práce a HR. Kultura organizace je typická v přísném dodržování nastavených standardů, komunikace a sdílení dat mezi zaměstnanci je dána pevným souborem pravidel. Využívání jakýchkoliv sociálních sítí pro firemní účely zaměstnanci je přímo zakázáno, stejně tak používání IM software v prostředí firmy. Zároveň se ale pravidla podřizují nastavenému kodexu, který přijímají všichni zaměstnanci. Důraz je kladen na komunikaci zeshora dolů.

Další příklad může být nejmenovaný internetový portál specializující se na oblast IT zpravodajství, kde nasazení sociální sítě Facebook proběhlo v režii šéfredaktora, který portál spravuje. Zaměstnanci ale nemají oprávnění se přidávat k používání sociální sítě, ale mají povinnost mít komunikátor ICQ včetně ICQ klienta. Informační strategie ale chybí, omezení na sdílení zpráv a dat přes tento protokol také není limitováno. Na druhou stranu společnost věří, že využívání ICT technologií pomáhá ke zrychlení a efektivitě vnitropodnikových procesů. Společnost je otevřena novým postupům a trendům, například zmíněný cloud computing a SaaS - GoogleDocs, firemní Wiki, atd.

Třetí společností je firma zabývající se vzděláváním, která je typická absencí jakýchkoliv komunikačních pravidel a „každý jede sám za sebe“. Specifickou oblastí spadající do této skupiny jsou například státní instituce, kde je často přímými nařízeními potírána snaha o užití moderních technologií a prostředků.

Tyto tři příklady jsem vybral především proto, že je považuji za jakýsi „český standard“. Většina společností v ČR by se dala začlenit do některé z těchto tří škatulek. Otázkou zůstává, zda je tento stav dlouhodobě udržitelný, či rozvoj dynamického webu a nových ICT technologií vytvoří příležitosti, kdy se podniky budou muset na využívání těchto technologií zaměřit, aby nepřišly o konkurenční výhodu. A s tím budou souviset i nastavení přístupu zaměstnanců k daným technologiím.

Článek: Co všechno musí umět vedoucí projektu?

Otázky "Co všechno musí umět vedoucí projektu?" a "Jaký vliv mají jeho znalosti a dovednosti na úspěch projektu?" jsem dostal přiděleny v rámci předmětu Řízení projektů IS/ICT. Téma samo o sobě by vydalo na několik knížek. O to nepříjemnější bylo omezení na 3000 znaků. No v rámci čtivosti lehce přesahuji a proto úvaha putuje sem na blog:)

Pro zodpovězení otázek této eseje je nutné určit, kdo je projektovým manažerem v dnešní době.

Zjednodušeně řečeno, projektový manažer je člověk odpovědný za plánování, řízení, vedení a dokončení projektu, či skupiny projektů. Tedy dosažení stanovených cílů v rámci existujících omezení (typicky náklady, čas a kvalita).

A proč „v dnešní době“? „Profese“ projektového manažera se neustále vyvíjí. Pokud bychom se ohlédli v čase zpět, případně položili otázku „Co všechno musí umět vedoucí projektu?“Henrymu Ganttovi v roce 1915, kdy dokončoval práce na svých známých Ganttových diagramech, dočkali bychom se nejspíše kvalifikované přednášky o řízení práce na základě měření časových nároků jednotlivých činností (1919 kniha H. Gannt: Organizing for Work) a schopností rozboru aktivit projektu. Pokud bychom identickou otázku položili o padesát let déle v tehdejším Československu, možná by odpověď zněla ve smyslu, že ten, kdo má projekt dovést ke zdárnému cíli, měl by být kvalifikovanější než všichni ostatní, aby si výsadní pozici „zasloužil“. Neboť jen tak může být odpovědným vzorem pro ostatní kolegy.

Dnes víme, že úspěšný projektový manažer ve strojírenství zdaleka nemusí mít vystudovaný obor na americkém MIT, naopak klíčovou schopností je například konání strategických rozhodnutí v turbulentní době, či schopnost aplikovat nové postupy a tím zajistit splnění cílů projektu.

Přesto odpovědět na položenou otázku není jednoduché. Poslední roky ukazují mnoho trendů, kterými se project management i požadavky na vedoucí projektu ubírají. Nad klasické v podobě znalostí z oblasti řízení, profesních a odborných znalostí a jednotlivých metodik, začínají vystupovat dovednosti z oblasti tzv. „soft-skills“(vlastnosti, které nelze zahrnout do odborné kvalifikace). Vůči přesnému dodržování nastavených hranic v rámci metodiky se čím dál více prosazuje kreativní řízení pomocí sofistikovaných postupů a s růstem odpovědnosti jak integrátorů, tak samozřejmě i vedoucího projektu.

Proto jsem se rozhodl vytyčit 8 bodů, možná lehce netradičních, které by měly charakterizovat vedoucího projektu.

Realistický vizionář – úspěšný projektový manažer by měl být schopen orientace na výsledek nejen v pevně daných hranicích. Vlastnost hledat nová řešení je bazickou pro úspěšného vedoucího projektu. Překonání „komfortní zóny“(tedy např. známých postupů) může vést k objevení nových možností řešení, užití optimálních postupů, úspoře nákladů. Zároveň ale musí v každém okamžiku smýšlet komplexně a i při inovacích zůstat orientován na nastavené cíle a požadované výstupy. Není nic horšího, než když projekt skončí s výbornými časovými i finančními náklady, ale ukáže se, že zadání znělo odlišně od výstupu.

Inspirátor – schopnost být vzorem je nějakým způsobem zakořeněna ve všech formách řízení a pro úspěch projektového řízení to platí též. „Inspirátor“ jako vedoucí projektu se v týmu projeví větší sounáležitostí, pozitivní motivací, což má za výsledek, že roste pravděpodobnost dosažení cílů.

Komunikace – schopnost srozumitelně sdílet informace a porozumět v rámci zpětné vazby je jednou z nejdůležitějších schopností dobrého projektového manažera.

Delegování – umění přerozdělení úkolů a zodpovědností v dnešní době hraje rozhodující roli. S nadsázkou se říká, že „dobrý vůdce by měl být trošku líný“. Zároveň přenesením odpovědnosti může proj. manažer dosáhnout u členů týmu pocitu větší zainteresovanosti a spoluodpovědnosti. Pocit seberealizace je vždy motivující.

Empatie – schopnost uvažovat nad lidmi nad rámec čísel (v našem příkladě například chladná kalkulace v man-days) je velkým plusem jak pro vztahy mezi leaderem a týmem, tak i pro přírůstek kvality odvedené práce. Výstup 1 hodiny motivovaného pracovníka bývá vyšší, než výstup 2 hodin nemotivovaného. Tento bod tedy odráží umění „teambuildingu“ – vytvoření a především udržení týmu a vztahů v něm.

Hledač cesty – říká se, že vždy bývá jednodušší najít sto důvodů, proč něco nelze, než jeden způsob, jak problém vyřešit. Dobrý vedoucí projektu by měl být schopen řešení najít, či znát někoho, kdo to udělá za něj.

Odolnost tlaku – životní cyklus projektu se vyznačuje neustálou existencí vnějších i vnitřních tlaků. Klíčová je tedy schopnost pracovat pod tlakem. Vojáci mají heslo „stay frosty“, vystihující určitý stav schopnosti reagovat za každé, byť nečekané, situace.

Kompetence – chtě, nechtě, členové týmu, i členové například řídící komise musí věřit, že dotyčný vedoucí projektu je „muž na svém místě“. Vždy je nutné pamatovat, že vyměnit nevhodného project managera je hrozbou pro celý projekt. Přesto pokud je to nutné, čím dříve se tak stane, tím lépe.