PF 2010

Článek: Ekofórum a host Ing. Miroslav Kalousek

V úterý, 15.12.2009, byl hostem Ekofora pořádaného studentským sdružením Ekonom na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze poslanec ČR a bývalý ministr financí Ing. Miroslav Kalousek. Tématem byla "Reforma veřejných financí". Tento report formou článku stručně shrnuje postoje pana Kalouska a dění na akci. Zároveň podtrhuje problematiku veřejných rozpočtů. Chci říci, že jak přednáška, tak i tento článek se netýkají politického hodnocení a normativních názorů politických stran, ale spíše shrnují subjektivní pohled jak Miroslava Kalouska, tak i mé vlastní názory.

Půda Vencovského auly je pravidelně využívána k přednáškám externistů a významných osobností. Studentská organizace Ekonom (http://www.economix.cz) má s pořádáním akcí podobného rázu dlouhodobé zkušenosti, z hostů minulých lze uvést např. Václava Klause, Mirka Topolánka i Jiřího Paroubka. I díky zvolenému tématu přednášky M. Kalouska "Reforma veřejných financí" se dala očekávat na půdě ekonomicky orientované univerzity vyšší účast studentů. Pokud jste sledovali blog, možná Vás zaujalo, že přednáška byla avizována již na 9.12., ale díky středečnímu prodlouženému hlasování o schvalování rozpočtu v Poslanecké sněmovně, bylo nutné akci o týden posunout. I tak ale byla přednášková síň téměř plná.
Na svůj Twitter (@LudaSefa) jsem plánoval přímý kanál z přednášky, ale nakonec jsem se rozhodl spíše pro formu článku na blog, který právě čtete. Osobou pana Kalouska se zabývat nebudu, předpokládám, že průměrný čtenář Deepmined je schopen užít Google.

Host dorazil asi s 8 minutovým zpožděním a přednášku pojal přinejmenším velmi neformálně a volně. Vzhledem k politicky vypjaté situaci v naší zemi a postavení pana Kalouska na postu místopředsedy strany TOP09, to bylo velmi milé překvapení. Nešetřil vtipy, narážkami na popíjení alkoholu a především za celou dobu trvání(téměř 2 hodiny) jsem z jeho úst neslyšel ani jednou "Top09", "naše strana" a další politicky agitační výrazy. Což mi přišlo velmi fér, vzhledem k akademické půdě.

Nebylo překvapující, že úvodním tématem byla ekonomická krize a zhodnocení vývoje v ČR. P. Kalousek vzledem k plánovanému deficitu státního rozpočtu právě zmínil problém odkrytí strukturálního deficitu díky finanční krizi. Fiskální impulsy vedoucí k prohloubení zadlužení dle jeho slov již částečně odeznívají (o čemž bych mohl vzhledem k aktuálnímu dění v americkém kongresu pochybovat) a pro budoucnost se ukazuje být rozhodujícím faktorem právě deficit strukturální.
Navázalo srovnání mandatorních výdajů (výdaje pevné - zadané zákonem - např. starobní důchody) vůči výdajům fakultativním (výdaje volitelné - např. oprava dálnice) v roce 1995, kdy poměrově ze 100 % příjmů připadalo na mandatorní výdaje 51 % a na výdaje fakultativní 49 %. Dnešní poměr je 81:19 ve prospěch pevných výdajů a trend je stále rostoucí, čímž je vytvářen tlak na růst deficitu. Jelikož 19% je nedostatečných k pokrytí výdajů státu, narůstá i dluh.

Navázala tragikomická pasáž příběhu Lotyšska a "černouška úředníčka z EU", kde pan Kalousek vtipně popsal situaci, do které se dostalo Lotyšsko a která teoreticky hrozí v budoucnu i České republice. Tou je hrozba "finančního protektora". Z členství v EU vyplývá jako možnost poslední záchrany, pokud členskému státu jiné subjekty již nebudou ochotni půjčit peníze, půjčka z prostředků MMF (Mezinárodního měnového fondu). Ovšem půjčka není na dobré slovo, ale obsahuje velmi tvrdé podmínky, které se přijetím peněz stát zavazuje pod dohledem finančního protektora splnit (celá řada restriktivních omezení - např. 20% pokles mzdových nákladů ve státní správě, 50% snížení zdravotních výdajů atd.) Tedy v Lotyšském případě získala země půjčku (od Švédska, Německa a České republiky), ale za cenu bolestných radikálních omezení. Pan poslanec tedy především nastínil hrozbu prohlubování zadlužení země do kritické meze, kde pod dohledem MMF již nebude prostor pro graduální přístup zavádění omezení a restrikce dopadnou v plné šíři a bez možnosti "solidárního a měkkého přístupu".

Ústředním tématem přednášky pak byl rozbor stěžejních výdajů veřejných rozpočtů (nejen státního rozpočtu, ale celé soustavy). Jelikož jsem vystudoval ekonomicky-informatický obor, byl jsem potěšen, že se konečně politik zabývá především výdajovou stránkou věci, nikoliv příjmovou, narozdíl od levicově orientované politické konkurence. K daním se sice pan Kalousek též dostal, ale až v rámci závěrečné diskuze a dotazu studenta.

První skupinou veřejných výdajů (a skupinou největší, tedy s největším potenciálem k úsporám) byly výdaje penzijní a zmíněná penzijní reforma. Jako klíčový problém byla označena nedůslednost českých zákonodárců říci lidem exaktní výši budoucích důchodů, čímž u dnešních ekonomicky aktivních není vyvolán stimul k vytváření vlastních úspor a rezerv na stáří. Stávající situace, kdy penzijní důchod je průměrně ve výši 40 % průměrné mzdy je dlouhodobě neudržitelný a odpovědnost je nutné přenést ze státu na jednotlivce. Zajímavým názorem, který padl, bylo vyjádření, že "každý musí nést odpovědnost a je nutné odměnit kvalitu, nejen kvantitu potomstva".

Za druhou největší skupinu výdajů byly označeny výdaje na veřejné zdravotní pojištění. První větu, kterou pan poslanec k tématu vyřkl, bylo: "Trvám na tom, že české zdravotnictví je excelentní." Jako problém ale vidí neudržitelnost dostupnosti a kvality zároveň. Ekonomicky cítícím lidem je problém znám, ovšem zbytek národa nejspíše očekává růst kvality a dostupnosti při nulovém zatížení občana. Z mého pohledu ještě mohl pan poslanec zmínit problém migrace českých lékařů a expertů do zahraničí. Jelikož se v lékařském prostředí pohybuji, tak dokáži posoudit, že čeští lékaři jsou finančně silně podhodnoceni a často zastaralými zákonnými nařízeními nuceni pracovat za velmi "neslušných" platových podmínek, které jsou neúměrné jak náročnosti studia, tak svěřené odpovědnosti. Nelze se tedy migraci divit, ale problém by mohl navíc gradovat.

Naopak pozitivní názor zavládl u třetí skupiny výdajů, kam patří vládní spotřeba a výdaje, tedy mzdové náklady například na úředníky. Dle slov pana poslance je zde prostor k úsporám až o 20 %. Což samozřejmě neznamená snížení platů o 20 %, ale spíše redukci zkostnatělého systému. Tohoto tématu se týkal i poslední dotaz závěrečné diskuze a tedy si dovolím jej uvést nyní. Otázka byla zaměřena na způsob, jakým určit, "kdo půjde od válu" a předpokladu vzájemného krytí zaměstnanců státu (dnes až 500 000 lidí nepočítaje zdravotnický personál!). Pan Kalousek odpověděl, že řešení vždy existuje, neboť se jedná o manažerský problém, a v posledním případě je možné užít personální audit. Leč toto řešení považuje za silně alibistické, neboť jak je známo, podobné audity probíhají stylem "řekněte, kolik jich máme vyhodit a podle toho sestavíme audit".

Do čtvrté skupiny výdajů spadají sociální výdaje a nereálné nastavení, kdy 50 % obyvatel splňuje zákonné podmínky. Dle hosta by toto číslo mělo být mezi 10-15 procenty.

Další zajímavé vyjádření bylo, že ostatní výdaje státu lze považovat za "drobné", jejichž úpravy a případné restrikce finanční situaci státu nezachrání. Do této skupiny zařadil například i téma předražené stavby silnic a dálnic, zpronevěru peněz atd.

Pan Kalousek dále zmínil svůj názor na stavební spoření (výdaje ve výši 15 mld. Kč), které označil za pouhého narušitele rovnováhy na trhu finančních produktů. Doslovné vyjádření se týkalo přímo "nenávisti ke stavebnímu spoření". O tomto lze polemizovat, na druhou stranu je pravda, že jde o jednostranně zvýhodňující krok našeho státu.

Závěr přednášky byl věnován prostoru pro otázky, které se týkaly například přijetí Eura. Jak je známo, tak Česká republika se zavázala (a ano, toto slovo JE příbuzné se slovem "závazně") vstupem do EU k přijetí měnové jednotky EURO. Jako klíčový problém je ze strany pana Kalouska označeno stanovení pevně daného termínu. Pokud ale za daným termínem nebudeme stát, pak jde o zbytečně promrhané peníze. Sám pan Kalousek za nejbližší uskutečnitelný termín přijetí Eura označuje datum 1.1.2014.

Další dotaz se týkal již avizovaného zdanění a postavení rovné daně vůči dani progresivní. Pan poslanec kontroval známým faktem, že v ČR rovná daň samozřejmě není (pro neznalé jde o problém zavedení slev na dani, které jsou konstantní, pokud nerozumíte, doporučuji nakreslit křivku). Slovy pana Kalouska "čím větší progrese, tím větší vzkaz: nemakej, nevzdělávej se, nestarej se, nechtěj vyčnívat".
Klíčový problém zmiňuje v chápání společnosti sebe sama. Zda chceme mít "společnost rovných šancí, či společnost rovné spotřeby". Jak je patrné, oboje naráz je nemožné, tedy je nutné se rozhodnout. NaNEštěstí většina obyvatel ČR stále tíhne k "společnosti rovné spotřeby", zřejmě jako pozůstatek komunistického dědictví naší země.

Přednáška trvala necelé 2 hodiny a rozhodně nelituji návštěvy (i přes to, že se konala ve večerních hodinách). Otázkou pro nás zůstává, jak by postupoval v plnění teorie i pan Miroslav Kalousek, kdyby měl možnost změny prosazovat (například při držení většiny v PS i Senátu). V každém případě díky společnosti Ekonom za zajímavě strávený úterní večer.

Článek: Pronajímáme byt ... strasti, úskalí a tipy

V létě jsme se rozhodli pronajímat, resp. podnajímat náš družstevní byt. Tenhle malý článek je příběh o neplatičích, smlouvání a starostech, které Vás mohou čekat, když uděláte podobný krok. A nebyl bych to já, abych nepřidal několik postřehů a tipů.

Označení "mám byt" u družstevního bytu není příliš správné, v právní skutečnosti byt vlastní družstvo, jehož jste členem a vy vlastníte z tohoto titulu pouze právo byt užívat. Tedy pakliže se rozhodnete byt podnajímat, hledáte "podnájemníka". Hledání podnájemníků je kapitolou samo o sobě, doporučuji si vždy udělat průzkum trhu v dané lokalitě, kde se "Váš" být nachází. Minimální znalostí je přehled o stávající nabídce (kolik bytů je v dané lokalitě k dispozici) a poptávce (užitečné mohou být informace o lokálních demografických změnách - např. otevření nové továrny v okolí, vznik nových pracovních pozic, či zda je v vlízké budoucnosti plánována výstavba nových bytových jednotek městem atd.)

Další informace se týkají cenové úrovně podnájmů. Zde bych zmínil nejdůležitější pravidlo pronajímání majetku - pravidlo č.1 - NÁJEMNÍKOVI NIKDY NEVĚŘTE! To, že podobné inverzní pravidlo uplatňují i nájemníci, Vám je celkem jasnné... Tedy pokud potenciální podnájemník tvrdí, že o tři bloky je identický byt o 5 tisíc levnější, měli byste být schopni argumentovat(například i tím, že to není pravda, že dotyčný pronajímatel nezahrnul v ceně poplatky, že byt není identický, ale má o 2 místnosti méně a starou koupelnu atd.)
Zjištění skutečných tržních cen nájmů v okolí u srovnatelných bytových jednotek je základním odrazovým můstkem pro Váš byznys.

Malý tip pro Vás - možná budete osloveni nějakou realitní kanceláří (obzvlášť, pokud je Váš byt v žádané lokalitě). Pamatujte opět na pravidlo č.1 - ani makléřovi nikdy nevěřte! Pokud o agenturu zájem nemáte (a Vy jej nemáte!), jakmile jej pustíte k bytu blíže(např. nafotit prostory pro ukázku "neexistujícímu klientovi", kterým Vás makléř nakrmil), pak Váš byt bude zanesený do databáze agentury. Bohužel je to tak.

Takže v této chvíli se Vám nejspíše po určité době ozvali nějací potenciální nájemníci a začíná fáze hledání "toho pravého". Zde uvedu pravidlo č.2 pronajímaní bytu - LEPŠÍ VRABEC V HRSTI, NEŽ HOLUB NA STŘEŠE!
Obdobná kauzalita je totiž i na straně nájemníků - v čím větší nouzi jsou (bydlení na ulici není nic moc), k tím většímu nájmu jsou ochotni se upsat. Problém je ten, že nájem smluvní je jedna věc, placení druhá.
Proto pamatujte na pravidlo č. 2: Mnohem cennější je solventní nájemník, který platí včas a přesně, byť například o tisíc korun méně než ten, který platí sice o tisíc více, ale pokaždé mu musíte 3x zavolat a jednou ho navštívit!

Pakliže tedy máte vybraného podnájemníka a rozhodli jste se vstoupit do smluvního vztahu, je na čase připravit nájemní smlouvu. V našem případě půjde o "Smlouvu o podnájmu". Co je předmětem smlouvy naleznete na mnoha webech, proto se jí zde nebudu zabývat. Důležité je, aby smlouva byla opravdu bilaterální(oboustranná) a obě strany zavazovala k určitému plnění. Smlouvu o podnájmu vždy nezapomeňte časově ohraničit, jelikož prodloužit lze vždycky. Také se zvlášť zaměřte na podmínky výpovědi podnájemníka a sankce, pokud Vám například bude dlužit peníze, zničí Váš majetek atd.
Dobu trvání nájmu doporučuji stanovit na 1 rok.
Jelikož podnajímáte družstevní byt, nezapomeňte, že smlouva musí obsahovat povolení vlastníka - tedy bytového družstva. Jednání s družstvem je vždy individuální a proto ještě před uvažováním o podnajímání bytu se vždy informujte o konkrétních podmínkách (často bývá například zpoplatněno, je nutné podat včas žádost atd.)

Nikdy nezapomeňte na stanovení termínu splatnosti každého měsičního nájmu a stanovení dostatečné vratné kauce! Pamatujte na pravidlo č.1 a 2 - pokud nájemník tvrdí, že je teď na ulici a proto by potřeboval už dnes přespat v bytě, ale kauci složí až zítra (banka už má zavřeno), tak bohužel!!! Dokud nevidíte peníze na stole, tak buďte neoblomní. Ušetří Vám to mnoho problémů.

Pokud jste doposavaď postupovali správně, pak máte například dvouměsíční kauci, solventního podnájemníka, smlouvu s výpovědí 14 dní při neplacení nájmu včas a můžete v klidu zaměřit svoji pozornost jinam. Bohužel pokud jste nepostupovali správně a nájemník neplatí, dostáváte se do svízelné situace.

Vždy pamatujte na pravidlo č. 3 - "PROBLÉMY ŘEŠTE HNED"! Nájemník nezaplatil včas a nedal o sobě s omluvou vědět, ihned jej kontaktujte a neodkládejte problémy. Pakliže podnájemník získá pocit, že jste benevolentní, začne otálet se splátkami, přestane platit atd.

Jak tedy řešit, pokud Vám nájemník dluží peníze? Jestliže dluh naplnil zákonou, či smluvní míru, podejte mu výpověď. Pamatujte, že dluh by neměl nikdy překročit vratnou kauci! Jestliže se tak ale stalo, snažte se donutit nájemníka zaplatit co nejdříve. Každý den Vás stojí peníze.

Pokud se budete muset obrátit na soud, je dobré dluh převést na směnku - donuťte dotyčného podepsat vlastní směnku. Soudní řízení je velmi krátké, navíc náklady na něj zaplatí směnečník. Možností může být i odprodání směnky jako cenného papíru třetí straně. Otázkou do budoucna zůstává, zda i směnečný platební příkaz insolventní nájemník naplní, či dojde k exekuci. I ta může být běh na dlouhou trať, takže pokud jste se dostali až sem, tak držím palce, aby to dobře dopadlo.

Report: Chuť belgického piva na Malé Straně

23. až 25. října 2009 se uskutečnil podzimní festival „Belgie ve sklenici a na talíři“, zaštítěný Flanderskou turistickou kanceláří a Světem piva. Pozvání spolužáka a zarytého fanouška vína i piva jsem neodmítl a rozhodně nelitoval. Co tedy na návštěvníky v pětihvězdičkovém hotelu Mandarin Oriental na Malé Straně čekalo?

Předně je potěšující, že šlo o veřejně dostupnou akci, navíc s příznivou cenou vstupu. Program byl velmi nevázaný a rozhodně návštěvníky neomezoval. Kladně hodnotím i hostesky a kuchaře. V oblasti Belgie, s výjimkou několika návštěv, jsem laikem a dosavadní zkušenost se týkala především pouze spodně kvašených piv podobných plzeňské produkci, tedy především Stelle Artois. O to více mě zaujala nabídka přibližně 75 druhů lahodných moků, která čekala na své degustéry.

Nejprve ale lehce odbočím. Celá akce ve mě vzbudila zájem především z hlediska možnosti začlenění podobných zpestření do firemních a vzdělávacích akcí. Mnoho firem omezilo pod tíhou snižování rozpočtů své teambuildingové a firemní aktivity, či případně dává přednost prosté sešlosti v hospůdce nejlépe nejblíže sídlu společnosti. Využít zpestření, například v podobě ochutnávky většině neznámých druhů pochutin, vína, či právě piv, může být cestou, jak z "obyčejného večírku" vykouzlit za nízkých nákladů zajímavý gurmánský zážitek pro všechny účastníky. Nyní však již k samotné akci.

Pivo bylo k dispozici jak točené, tak v lahvové podobě, ale musím přiznat, že zkoumat rozdíly v nepřeberném množství jiných chutí bylo nad mé síly. Které chutě mě tedy zaujaly?

Ze kategorie "lager", tedy ležák, zanechala dojem alternativa k Stelle, spodně kvašený Martens pils. Chuťově zvláštní mi připadala trapistická a klášterní piva, která měla na akci významné zastoupení, například La Trappe, Orval, Chimay, Achel, Rochefort a další.

Příjemným překvapením byla piva v podobě tzv. "krieků", tedy spontálně kvašená piva, často doplněna dochucovadly. Chuťově u mě vedl Premium Kriek - pivo nasládlé a napěněné s třešňovou příchutí. Po například sportovním výkonu by sklenička tohoto belgického speciálu jistě přišla v parných letních dnech vhod, nejen díky nízkému obsahu alkoholu.
Naopak jsem nedocenil (nejspíše díky absolutní neznalosti:D) mnoho belgických speciálů(Pauvel Kwak), ani pšeničných piv (např. celosvětově známý Hoegaarden).

Vstupy odborníků působili velmi neformálně a své publikum si určitě našli, podobně výjimkou nezůstaly ani stoly s belgickými pokrmy připravené pod taktovkou Sous Chef pražského hotelu Mandarin Oriental pana Zdeňka Křížka. Osobně jsem nepohrdl pečenou kachnou doplněnou o belgické knedlíčky.

Celá akce trvala přibližně okolo 3 hodin a pokud se bude v příštích letech opakovat, jistě si na ni vyhradím místo v kalendáři. Tímto děkuji Honzovi za pozvání a nebojím se festival "Belgie ve sklenici a na talíři" doporučit i Vám.

Glosa: 3 projevy finanční krize v bankovnictví

Nedávno mne zaujal kdesi prezentovaný výčet jevů, které přinesla finanční krize do bankovnictví. 3 trendy mi tam chyběly, takže využiji prostor této glosy a podělím se o ně:-)

1. Ziskovost - úspory z rozsahu přestávají platit.
   Obrovské "koncerny" na finanční produkty v podobě jak bankovnictví, tak i pojišťovnictví přecházejí z dřívějšího trendu "vše pod jednou střechou" na mód specializace v jednotlivých odvětvích. Příkladem budiž i příkaz Evropské komise k rozdělení ING na část bankovní a část zabývající se pojišťovnictvím. Důvod je předpokládám zřetelný - záchranné dotace je výhodnější zaměřit na konkrétní cíle, nežli na pomoc celku.
   Obdobný příklad máme i u nás - příkaz KBC v podobě "matky ČSOB" k uvedení akcií na trh (Burzu cenných papírů Praha) ve výši 30-40 % v lednu 2010, tendenčně oznámené v článku na stránkách ČSOB. Obecně lze tvrdit, že růst je očekávatelný spíše u specializovaných finančních institucí, nežli u jejich "universálních" protějšků.
   
   
2. Maskování - podíváme-li se na odpisy v různých společnostech, můžeme odlišit několik trendů. Před finanční krizí se ve firmách nahromadila celá řádka "nerozumných až toxických" aktiv. Změnou vykazování jejich odepisování dnes můžeme zajímavě maskovat propad finančních ukazatelů.
   Ovšem Ti, kteří místo "šokové terapie" zvolili gradualistický postup, či přímo zručně zamaskovali reálné ukazatele, nejspíše se se zlou potážou a pomyslný kříž krize si potáhnou o notný kus dál.
   
   
3. Třetím jevem je prohloubení rozdílů mezi uvažováním klientů a přemýšlením banky, resp. fin. instituce. Vzhledem k prvnímu zmíněnému bodu, jak se univerzálnost společnosti odsunula do pozadí, se do pozadí odsunula též "pětihvězdičkovost bank". Reputace banky již pro klienty není bodem číslo jedna - ono vždyť: "I ti nejslavnější zámořské společnosti zvládli zkrachovat, tak komu potom věřit?" se v myšlení klientů nějak projevilo.
   Rozhodují produkty, schopnosti klienta oslovit a kvalitně se mu přizpůsobit (a customizace jako taková skýtá další diametrálně odlišný pohled klienta a banky - jeden chce "ušít vše na své triko" a druhá strana nabízí často jen několik produktů odlišených pásmy, do kterých klienty rozřadí).
   Tedy dnes ti, kteří chápou, že je čas myslet proklientsky získávají i ve finančnictví převahu. Otázkou zůstává, zda je současný přístup udržitelný? Své názory klidně zmiňte v komentářích;-)
   

My princess 206RC

Pár obrázků mojí lásky - 206 RC - 2.0 16V, 180 hp, 1100 kg:)

Reminder aneb zajímavé akce

Aktuální:
Ekofórum - host Ing. M. Kalousek
Datum: středa 9. 12. 2009
Místo: Vencovského aula, Nová budova VŠE na Žižkově, náměstí W.Churchilla, Praha
Vstupné: zdarma
Web: www.economix.cz
Anotace: Hostem Ekofóra bude Ing. Miroslav Kalousek, poslanec PSP ČR, bývalý ministr financí ČR. Tématem jeho přednášky bude "Reforma veřejných financí".



Dříve uveřejněné akce:
Konference 15E15, téma různé podoby rizika
Datum: čtvrtek 3. prosince, registrace od 14:00, začátek 15:00, délka cca 4 hod+diskuze.
Místo: Národní technická knihovna v Praze – Dejvicích.
Vstupné: 15x15 = 225 Kč
Web: http://konference.e15.cz/
Anotace: motto: „jak se umět nebát, jak se umět bát“Je určena podnikatelům, vědcům, učitelům a studentům, umělcům a tvůrčím lidem všeho druhu. Vítá každého, kdo chce zkusit nadhled, přehled a interdisciplinární myšlení. Přednášky budou stručné, konkrétní a neobvyklé. Konference proběhne v působivém prostředí nové budovy Národní technické knihovny v Praze – Dejvicích. Pořádá ji ekonomický deník E15 ve spolupráci se společností Extra Média. Program konference připravil publicista Petr Koubský.
Řečníci: Ivan Adamovič | Václav Bartuška | Jaroslav Bengl | Dana Drábová | Ivan Gabal | Vladimír Kokolia | Viktor Kořízek | Iva Pekárková | Tomáš Rosa | Josef Šlerka

Článek: Vztah ICT/IT a businessu

Méně rozsáhlý článek je volnou úvahou nad vztahy IT oddělení a businessu ve firmách v dnešních podmínkách všeobecného snižování nákladů, nárůstu požadavků ze strany vedení společností a krizového řízení.

V rámci úvodu bych rád přiblížil pojem "business", pod kterým si mnozí představují leccos - od vydělávání peněz možná až po dinosaury. Pro účely tohoto článku jsem se rozhodl slovo "business" používat ve smyslu komplexní části každé firmy, které jde o vytváření zisku, vedení společnosti a propojení parciálních oddělení, která ve firmě existují. Tedy business představují především lidé na všech úrovních managementu, ale i lidé z výroby a v důsledku ti, kteří rozhodují o tocích peněz.

Nabízející se otázkou je, kam zařadit IT oddělení a "ajťáky"? Osobně se obávám toto označení používat, v posledních letech vývoj v ICT maže hranice mezi kodéry v kraťasích a sandálích a úspěšnými IT manažery v drahých oblecích na pozicích CIO (chief information officer). Nedávno nás upozorňovala Taťána le Moigne, při návštěvě VŠE (viz článek) na fakt, že každý, kdo se chystá v dnešní době stát programátorem ve smyslu kódování, se nechť pro vlastní dobro naučí alespoň základy komunikace a business cítění, neboť bez těchto elementárních znalostí se těžko bude prosazovat v dnešní konkurenci. Dříve nedostatek na straně kodérů součinně vytvářel jejich postoj, dnešní doba nabízí řešení v podobě outsourcingu na mnoha úrovních. Pro příklad najmutí kodérů z Indie za nižší náklady, než využívání zdrojů v ČR.

Ale zpět k tématu - na otázku, kam řadit IT/ICT oddělení ve společnosti, se odpovídá v různých firmách velmi odlišně. Extrémní zůstává odpověď "Do sklepa!"

Na druhou stranu málo společností dokáže odpovědět na prostou otázku "Kolik vás stojí IT?" Odpověď vedení poskytuje zájemcům zajímavý pohled na skutečnost, jak je IT v dané firmě vnímáno.

Bohužel většina českých firem má IT zdroje rozstroušené po jednotlivých odvětvích, od výroby a logistiky až po vývoj a management a prostá otázka zůstává nezodpovězena.

Právě v tomto místě vzniká prostor pro zapojení "moderních ajťáků". Nejen expertů přes IT/ICT technologie, ale zároveň lidí schopných reflexe a uvažování v business mantinelech a business mentalitě. Dnešní doba "modernímu ajťákovi" říká například "business analytik". Rozdíl je tedy patrný již z tohoto označení - člověk schopný analyticky uvažovat nad daty, tedy zjednodušeně řečeno měnit "data na informace". Tento proces však často plně nestačí, informace je nutné především předat dál, například do business sféry. Čímž se kruh uzavírá a business analytik bez prezentačních schopností se sám pasuje do role "prostého ajťáka".

Doba, ve které se dnešní společnosti nacházejí, se dá popsat mnoha slovy, například "nejistá", či "turbulentní". Doplnil bych ještě jeden rys - doba přející snižování nákladů. Leč existují rozdíly v přístupu - některé společnosti snižují náklady na nejnižší možné míry, aniž by uvažovali nad důsledky. Například je patrný rozdíl, jestliže snížíme náklady a zároveň nám klesá výrobní kapacita, či snižím náklady, ale dokáži uspokojit identickou míru poptávky, jako před snížením. Je patrné, že v první případ může vypadat na papíře v krátkodobém horizontu hezky, ale ve skutečnosti "nula od nuly pošla".

Však i tento jev nutí zvýšit "produktivitu IT/ICT", aby prostředky zůstaly přiděleny v dostatečné míře. Jak toho tedy docílit?

Odpověď je skyta již v minulých odstavích - opět jde o kvalitní prezentace své činnosti a výkonu z IT do business sféry. Standardní přístup businessu k IT je totiž následující: "Když IT funguje, je to normální a přirozené. Pokud však jednou něco selže, běda jim!" Část je daná tím, že business často nechce a není informován o procesech, které IT obsahuje.

Typickým příkladem je integrace dat: Firma používá 50 aplikací různého druhu, stupně vývoje a stáří, ale pro většinu je samozřejmost, že k přihlášení do všech stačí jeden login a jedno heslo. IT získává "povolení k zásahu" a integraci dokončí, což je výsledek, který všichni ostatní očekávali. Pokud by se to nepodařilo (nedejbože z důvodu nedostatečného rozpočtu na projekt), čarodějové z IT budou pomyslně upáleni na hranicích businessu.

Efekt "oni to už s těma počítačema nějak skoulí" je v Čechách i ve světě silně zakořeněn. A právě dnešní doba omezených rozpočtů a zdrojů si žádá, že i IT je nuceno kvalitně prezentovat své výsledky právě pro ty, co jsem pro tento článek označil slovem "business". Zajímavostí zůstává, že pokud IT nezačne s tímto samo, businessu nedochází, že je to možnost. Prostě bude dál stlačovat zdroje a čekat, kdy dojde k "problému". A protože IT čarodějové se nevzdávají, může se problém vyjevit až v době, kdy bude pozdě k opravě.

Zjednodušenně řečeno, v dnešní době například na pozici CIO přestává být důležitá absolutní a podrobná znalost programovacích postupů a ICT technologií. Rozhoduje přístup k reportingu a komunikaci, využívání principů Business Intelligence a vytváření informací a závěrů z prostých dat.

V CIO se mísí několik přístupů:

1. Snaha realizovat inovace
2. Zvýšit rentabilitu investic v IT (ROI)
3. Rozdělit svoji činnost úměrně mezi business a IT.

Snaha realizovat inovace je dále přináší rozpolcení vedení IT mezi dva směry - touha být vizionářem, přinášejícím novinky a technologický postup a na odvrácené straně proud "praktického pragmatika", který se nebojí škrtat zdroje, snižovat náklady a popravovat neúspěšné projekty
Podobně to je i u druhého bodu, kdy přístup "tvůrce hodnot" jde právě ruku v ruce s omezeními rozpočtu a nutností "obrátit každou korunu dvakrát".

Třetí bod reprezentuje právě tento článek - rozšíření vlivu na business a zkvalitnění obrazu IT ve zbytku společnosti.

CIO, který rozdělí své síly, znalosti a schopnosti ve správném poměru do zmíněných oblastí, může výrazně firmě pomoci, především v době, kdy není prostor pro chyby. A může tak úspěšně oddálit chvíli, kdy business rozhodne "zkrátit o hlavu" právě jeho oddělení... A o to nakonec jde, nebo ne?

"Jarněpodzimní den"

Teploměr 206 RC ukazuje 16 stupňu Celsia. Obloha vymetená azurovou modří. Unavené oči mírně přivřené se snaží odolat "návalu jara". Až na drobný detail - je 25. listopadu, do Mikuláše zbývá méně než 14 dní.

Lahev vodky skolená včerejší večer dokáže spolehlivě unavit. Dnešní "krásný" den tak získává pachuť žaludeční šťávy. Sluneční brýle zůstaly na poličce pražského bytu. Slepičí polévka nechutnala tak, jak by měla. Snídaně v McDonald's na tom byla obdobně. Asi by se dvacátý pátý listopad dal zužitkovat lépe, ale prostě to občas nevyjde podle představ a ideálů.

Slunce provokativně vybízí k vyjížďce a třeba pěknému výletu. Čas začít pracovat, termíny se blíží, přednášková místnost je Sluncem odsouzena k horku k zalknutí. Opravdu vždy platí "s chutí do toho a půl je hotovo"? Nemyslím...

Článek: Využití volně dostupných inovačních ICT prostředků ke zlepšení vztahů se zákazníkem a firemnímu růstu

Toto téma jsem si připravil v rámci esejí na VŠE z předmětů Analýza trhu ICT a Podnikové informační systémy 2. Tímto se o článek chci podělit.


Slovo úvodem

Rozvoj Webu 2.0 na nás dnes doslova „tlačí“ ze všech stran. V odborné literatuře i mezi laickou veřejností se objevují pojmy jako cloud computing, sociální sítě, rodiče po večerech blogují o svých ratolestích, politici a učitelé vás odkazují na své Twitter profily a nedávno si Vás babička přidala do „přátel na fejsbůk“.


Web 2.0 je fenoménem dnešní doby, jaké jsou ale možnosti využití „volně dostupného“ pro společnosti a firmy? A jak případně takové aktivity působí na zákazníka, ať stávajícího, či potenciálního. Co rozhoduje o úspěchu vstupu do určitého segmentu? A v podvědomí každého zůstává „kousavá otázka“ – jaká rizika využití dnes volně dostupných aplikací se mohou vyskytnout a lze se na ně připravit?


Rozvoj webové stránky internetu do podoby Webu 2.0 (o němž se poprvé zmínil Darcy DiNucci ), tedy nikoliv dostupnost statického obsahu informací, ale aktivního zapojení uživatelů do tvorby informací, nečekaně vedl k diverzifikovaného chování uživatelů podle konkrétních případů.


Pozorujeme celosvětový „boom“ sociálních sítí Facebook a Twitter (a neměli bychom ani pominout potenciál čínské social-network QQ.com ), ale například celosvětově užívaná platforma „Wikipedia“ je v situaci, kdy počet uživatelů – čtenářů je vysoce neúměrný přispěvovatelům - tvůrcům (příklad z roku 2007 - Česká republika ve srovnání s obdobně velkými státy dosahuje v žebříčku dle počtu záznamů na počet obyvatel značně negativního postavení – 0,00803 článků na obyvatele - hůře je na tom snad jen Maďarsko ).


Právě rozdílnost přístupu k jednotlivým volně dostupným „produktům“ je jedním z nejzajímavějších fenoménů dnešního internetu. Ovšem pokud se běžný uživatel internetu z domova do některé platformy z vlastního nezájmu nezapojí, může zůstat „ochuzen“ o některé informace a na opačné straně zůstává chráněn vůči určitému riziku.


Aplikujeme-li podobný případ do firemního a konkurenčního prostředí, úvaha přestává platit. Společnost, stojící stranou vůči některým dnes volně dostupným technologiím, se tímto může připravit jak o možnost perspektivního růstu, tak i o stávající klienty a svoji konkurenční výhodu. Obdobně pokud dodavatelé firmy upřednostňují určitou platformu, může její zavrhnutí vést k negativnímu postoji business partnerů. Oba případy vedou ke snížení zisku a konkurenceschopnosti společnosti. Obdobný pohled je i z pohledu rizik, které využívání volně dostupných prostředků s cílem úspory nákladů přináší. Pro příklady nemusíme sahat daleko – kauza z počátku listopadu, kdy nevýznamná hoteliérka chtěla pomocí „internetového telefonování“ – VoIP uspořit náklady, ale velmi se podivila, když její účet byl zneužit a jí přišla faktura na více než 1,5 milionu Kč za placené hovory do Lichtenštejnska . Stejně tak „odchycená“ důvěrná firemní korespondence skrze volně dostupné IM programy(Instant Messaging) mezi zaměstnanci. A nakonec strašák dnes nejvíce na očích: Neuvážené zpřístupňování důvěrných dat skrze síťové propojení (viz přirovnání Miloše Čermáka o změně populárního amerického pravidla “Co se stalo ve Vegas, zůstane ve Vegas“ na „Co se stalo ve Vegas, najdete na Facebooku“ ).


Přesto je nutné si položit bazální otázku: Jaké mohou být přínosy využívání dnešních volně dostupných prostředků ve firemním prostředí? A zároveň se vždy nebát zjistit, zda „zdarma“ znamená opravdu zdarma.

Web 2.0 a inovace v malých a středních podnicích


První odpověď se nabízí například ihned při pohledu na homepage sociální sítě Facebook. Pod registračním polem pro osoby se nachází odkaz „Create a Page for a celebrity, band or business“, tedy rovnou je všem poskytnuta možnost založit stránku pro svůj brand, výrobek, či celou společnost. První funkcí je tedy především využití pro marketingové účely.

Marketing

O tom, že jde o nečekaně silný prostředek, není pochyb. Sociální sítě přinesly nový proud marketingu, oproti stávajícím bannerům a textové reklamě. Stejně jako podobná revoluce přišla o pár let dříve při přechodu z běžné tiskové inzerce na direct marketing, tak i dnes jsou nástroje zpětné vazby vůči zákazníkovi a jeho přímé oslovení jednou z dominant dnešního webu, kde sociální sítě hrají signifikantní roli.


„Facebook.com je 4. nejnavštěvovanější stránkou světa, má přes 250 milionů uživatelů a například u nás je uživateli pětina internetové populace“ zdůraznila moderátorka pořadu Ekonomika ČT24 Michala Hergetová . Oslovení takto silné populace by například skrze televizní reklamu přišlo na nemalé náklady, sociální síť umožní vytvořit stránku firmy zdarma a spíše ponechá na vlastníkovi, jak se „dokáže sám prodat“. A dle pohledu na počty „fanoušků“ některých značek je vidět, že společnosti tento jev neváhají využít – například Coca Cola (3 775 028 fanoušků), Pilsner Urquell (47 258 fanoušků) a jiní.


Navíc růst počtu fanoušků nemusí být pro firmu dominantou, síla social networkingu pro marketingové účely představuje především bezprostřední zpětná vazba. Firma se skrze svůj profil může navést diskuzi přímo se svými zákazníky a budovat s nimi oboustranný intenzivní vztah. Navíc je zřejmé, že lidé dávají vždy přednost osobního doporučení před reklamou a tudíž pocit „komunity fanoušků“ je pozitivním stimulem. Správné zacílení na konkrétní sociální síť je otázkou preferencí společnosti – například Facebook.com nabízí největší podíl uživatelů na internetu, LinkedIn.com zase velmi profesionální a seriózní síť. Navíc téměř vždy je možné využít i klasickou bannerovou reklamu, která ale na rozdíl od webové reklamy je mnohem lépe cílená na spádovou skupinu zákazníků, díky informacím, které síť o svých uživatelích zná.


Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, prezentace firmy v sítích není zdarma. Nutné je počítat s náklady na udržování a intenzivní aktualizaci vlastní stránky. Navíc některé společnosti – typicky banky, mobilní operátoři a jiní – musejí překonat určitý negativní postoj zákazníka. Ať už jde o bankovní poplatky, či vysoké tarifní ceny. Jedním z důvodů neúspěchu silných společností u tohoto druhu reklamy je právě špatný přístup v duchu „spustíme prezentaci a hotovo“. Pak „social effect“ působí také, leč s opačným dopadem. Odrazení potenciálního zákazníka, případně i stávající klient začíná pochybovat a uvažuje o změně v duchu „nebudu přeci fanoušek sám, to je podezřelé“.


U konkurenční sítě Facebooku jménem Twitter je zajímavé srovnání, jaké spektrum společností „tweetuje“ nejvíce – první příčku zabírá reklamní sektor, druhá patří e-shopům a třetí webovým služnám . Tedy očekávaně sektory, které mají k aktivním uživatelům internetu velmi blízko. Na druhou stranu propojení s osobními daty uživatelů umožňuje oslovení zákazníků i v řadě služeb naoko s internetem nepropojených – sport, hobby a dalšími.


Marketingový potenciál sociálních sítí je tedy oboustranně výhodný, ale zároveň je svázán mnoha omezeními a pravidly. Firmy se mohou dostat do úzkých, například pokud využijí možnost se vydávat za skutečné osoby. Představa konkurenčního boje skrze tvorbu „anti-skupin“, nekalé konkurenční jevy a pomluvy a další falešné taktiky jsou předmětem například článku Petra Tomáše Vocelky: Na Facebooku a bez pravidel uveřejněného v časopise Marketing a média 2. 11. 2009 . Přesto fenomén sociálních sítí a jejich užití v podnikové sféře by se v dnešní době dalo plně označit jako nástroj CRM (Customer Relationship Management)


Další firemní spektrum, které sociální sítě výrazně ovlivňují, je personalistika a human resources(HR).

Personalistika

S propojením lidí na internetu a sdílením osobních dat se vytvořili nové možnosti v oslovení potenciálních zaměstnanců vlastní firmy. V České republice dominuje v tomto ohledu především síť LinkedIn. Principiálně jde o síť profesionálních kontaktů, profily slouží především jako přehledy „kontaktů“ uživatelů. Místo oblíbených „friends“ jsou k dispozici obdobně „connections“. Kvalitní profil s velkým množstvím významných „connections“ ale nemusí být nutně vstupenkou mezi „smetánku“. Bonusem jsou tzv. „recommendations“ – doporučení.


Pro firemní HR head hunters síť poskytuje alternativní velmi silnou databázi potenciálních zaměstnanců z lidí, kteří mají pozitivní reference a například mají zpětnou vazbu v podobě konexe na známé pracovníky.
Tímto způsobem klesají náklady na HR, vyhledávání a oslovení zajímavých osobností. Zároveň síť poskytuje zázemí k rychlému získání odborných informací. Mezi aktivně využívající společnosti sítě LinkedIn patří především firmy působící v public relations, reklamě, marketingu, komunikačních a informačních technologiích. Tedy pokud společnost působí v těchto oborech, může získat zdarma kontakty na významné hráče na jejím trhu, navíc kvalitní profil na LinkedIn bývá významnou vizitkou společnosti i jednotlivců.
Třetí skupinou přímo vybízející k firemnímu využití jsou komunikační prostředky a sdílení informací a dat.

Komunikace a data

Do komunikačních platforem, které spadají do portfolia pojmu Web 2.0, patří vyjma sociálních sítí také mikroblogy, blogy a platforma Wiki. Díky dnes běžně dostupným rychlostem přenosu dat po internetu padají dřívější omezení, linky zvládají přenosy obrazů, zvuku i videa v reálném čase. Tento fakt se projevuje významně i v podnikové sféře. Jak jej tedy využít?


Wiki a blogovací systém se například osvědčil jako náhrada firemního intranetu a CMS (Content Management System). Silnou stránkou je především shromáždění dat na jednom místě a s tím spojené úspory z rozsahu.
„Firemní wiki umožňují lepší práci s nestrukturovanými daty, jsou snadněji použitelné a často provozované formou SaaS (Software as a Service). Navíc odpadá potřeba počátečních investic, což je zvláště v době ekonomické krize velmi vítaná vlastnost.“ píše ve svém článku pro server Lupa.cz Jan Kodera . Na managementu firmy ale zůstává především otázka bezpečnosti ve srovnání s vnitřním IT a také „personální morálka zaměstnanců“.


Tay Pei Lyn Grace ve svém článku “Wikis as a knowledge management tool“ poukazuje na možnosti využití platformy jak u společností o deseti zaměstnancích, tak i u celosvětových korporací. Zároveň wiki užitá jako KMT (knowledge management tool) přináší úsporu nákladů a času, stimuluje kolaboraci mezi jednotlivými uživateli a zároveň umožňuje velmi efektivně sledovat míru jejich „zapojenosti“. Wiki řešení mohou obsahovat silné zabezpečení, ale to jde spíše mimo téma volně dostupných prostředků využitelných pro inovace uvnitř podnikové sféry.


Při shrnutí tedy platforma Wiki vychází jako velmi účinný komunikační prostředek z kategorie „všichni na všechny“ a její nasazení ve společnosti přináší inovativní postupy pro kooperaci jak na úrovni managementu, tak i u zaměstnanců.


Nutno podotknout, že existují i velmi kvalitní řešení přímo určená pro firmy v podobě open-source produktů – v Čechách Abakowiki (http://www.abakowiki.cz), či celosvětově užívané Socialtext (http://www.socialtext.com). Socialtext například představuje komplexní řešení celé podnikové komunikační úrovně, jednotlivé moduly kromě Wiki obsahují i social-networking, microblogging, distribuované spreadsheety i například blogovací platformu .


Specifickým případem firemní komunikace je typ „jeden na jednoho“. Stejně, jako kdysi v minulosti byli archetypy přenosu zpráv (od pošty po poštovní potrubí koncernů) nahrazeny telefonickým spojením a elektronickou poštou, tak i dnes masivní převaha využití e-mailu se pozvolna snižuje. Opět je důvodem rámec urychlení procesu komunikace a rychlost zpětné vazby. Feedback v podobě „zpráva odeslána, čekáme na odpověď“ dnes nestačí, odesílatel chce znát, zda adresát zprávu již přijal a nejlépe i zda aktivně odpovídá, či s odpovědí čeká, kde se nachází a další informace.


V dnešní době kvalitní komunikace na dálku (jak interní, tak i externí) přináší významný nástroj každé společnosti. Navíc se poptávka po produktech jednotlivých služeb v podobě e-mailových klientů, IM (instant messagingu), telefonování, ale i video-hovorů a konferencí přesunula na poptávku po sjednocených nástrojích, které obsáhnou všechny požadované služby. Z placené sféry se nabízí například produkt od Microsoftu Unified Communications fungující na bázi MS Exchange Server 2007 .


Jaké jsou tedy možnosti a úskalí volně dostupných prostředků pro podnikovou sféru?


Na straně podnikových uživatelů si musí každý uvědomit, kdy jakou platformu využít. Problém souvisí například s omezeními e-mailu (nevhodný na přenos dat), nutností získat informaci rychle (raději užít telefon), položit hromadnou otázku na větší skupinu (hromadný e-mail vs. otázka ve statutu na firemní sociální síti), zprostředkovat data (uložení do sítě vs. využití SaaS např. GoogleDocs) atd. Na druhou stranu by pro firmu vždy mělo být východiskem kvalitní zmapování platforem, které adresáti aktivně využívají. Pokud ve firmě je zavedeno pouze aktivní používání e-mailu, pak efektivita ostatních platforem bude velmi malá.


Do významných společností, které efektivně integrují komunikační metody Enterprise 2.0 řešení do svého managementu patří například Cisco Systems, IBM, HP a dnes i většina ostatních korporací, obzvláště působících na ICT trhu. "Mladí absolventi vysokých škol používali nástroje Webu 2.0 už dlouho a očekávají použití podobných nástrojů i pro usnadnění práce ve svém zaměstnání," tvrdí Aurora Aritová, manažerka pro marketing produktů divize Unified Communications společnosti Microsoft ve článku pro Computerworld .


Tedy z uvedené citace vyplývá, že pokud společnost podobná řešení neintegruje, nejspíše je znalí zaměstnanci užijí sami bez příslušného řízení, což může být často kontraproduktivní – viz například běžná rizika ochrany a sdílení interních firemních dat a informací. Především proto by firmy měli tyto metody komunikace jednotně implementovat pod svá IT oddělení. Otázkou zůstává, nakolik jsou pracovníci IT oddělení schopni s informacemi pracovat. Zajímavá anketa na podobné téma proběhla u článku na serveru Lupa.cz, kdy na otázku „Měl by pracovník IT být spíše specializovaný odborník, nebo se vyznat ve více oborech (např. i v marketingu)?“ jsou vyrovnaná procenta odpovědí u obou možností.

Kancelářský software

Závěrečným, leč nikoliv posledním způsobem, jak firmy mohou skrze užití volně dostupné ICT prostředky snížit náklady a dosáhnout podnikového růstu je užití místo stávajícího komerčního kancelářského software aplikace v podobě freeware, či dokonce open-source (zdrojový kód SW je volně dostupný a otevřený úpravám ze strany uživatele). K tomuto tématu se váže i dnes velmi diskutované řešení snížení nákladů na licence skrze užití dříve zmíněného SaaS (Software as a service), tedy přesunutí samotných aplikací z původních jednotlivých stanic na web v centralizované podobě, která skýtá přístupnost kdykoliv a odkudkoliv. Příkladem může být sdílení dokumentů skrze GoogleDocs a jiné služby.


Licence například produktů řady Microsoft Office mohou v počátcích podnikání významně zatížit rozpočet firmy. Ale jak píše Ian Anderson v článku „Jak rozjet společnost s Freesoftware“ - „Roky obrovské softwarové firmy dominovali trhu skrze účtování horentních sum za užití jejich software. Naštěstí někteří vývojáři nabízí volné alternativy.“


Několik příkladů volně dostupných alternativ vůči komerčním produktům: MS Office vs. OpenOffice (www.openoffice.org), Microsoft Outlook vs. Mozilla Thunderbird (www.mozilla.com/ thunderbird/), Adobe Acrobat vs. PDFCreator (www.pdfcreator.com) .


Daní při užití freeware a open-source ale vždy zůstává určitá nejistota kompatibility mezi free a komerčním řešením. Přesto lze tvrdit, že většina volně dostupných produktů nabízí dostatečnou funkcionalitu jako produkty komerční a finanční úspora za licence především u malých podniků může být velmi významným krokem k celkovému snížení nákladů a větší konkurenceschopnosti společnosti.

Slovo závěrem

Turbulentní prostředí podnikové sféry nutí společnosti ke zrychlování výměny informací jak mezi firmami samými (z pohledu B2B), tak i z hlediska vztahu k zákazníkovi (B2C). Zároveň integrace na straně klientů nabízí velký potenciál pro marketing, komunikaci, CRM, SCM a další podnikové aktivity.


Trend cloud computingu a centralizace software přináší z hlediska dodavatelů zrychlení implementace nových služeb do svých produktů, například je běžné, že firma upgrade SaaS SW ani nepostřehne a automaticky začne využívat nově dostupné možnosti.


Potenciál volně šiřitelných produktů, potažmo i open-source, ale zdaleka není vyčerpaný, naopak jde o rostoucí sféru, jež nabízí každé společnosti nástroj, jak snížit své náklady a tím i zvýšit konkurenceschopnost. Sociální sítě a sdílení důvěrných dat se stávají běžnými zdroji užitelnými pro direct marketing a získání velmi rychlé a osobní zpětné vazby, stejně jako jsou známy i přímé zisky společností vytvořené právě díky využití nových možností (např. firma Dell díky Twitteru vydělala dle zpráv více než tři miliony dolarů)
Na samotných společnostech ale zůstává, zda se zúčastní inovačních postupů a zahrne dnešní trendy do svých portfolií, či bude s odstupem vyčkávat. Avšak stejně jako u mnoha případů v minulosti je dost možné, že některým „prostě ujede vlak“.

Zdroje:

1. DiNucci, Darcy. http://www.cdinucci.com/. [Online] http://www.cdinucci.com/Darcy2/articles/Print/Printarticle7.html.

2. Bednář, Vojtěch. Lupa.cz. [Online] 16. Říjen 2009. http://www.lupa.cz/clanky/qq-com-je-socialni-sit-vetsi-facebooku-v-cine/.

3. Kodera, Jiří. [Online] 6. Prosinec 2007. http://www.lupa.cz/clanky/web-2-0-do-cr-nikdy-nedorazi-cesi-nespolupracuji/.

4. Zandl, Patrick. Lupa.cz. [Online] 4. Listopad 2009. http://www.lupa.cz/clanky/spatne-zabezpecene-voip-stalo-hotelierku-mil/.

5. Čermák, Miloš. Sociální média ve firmě? Stanovte pravidla. E15, str. 24. 6. Listopad 2009. nalezeno skrze AnopressIT.cz.

6. Hergetová, Michala. Firmy si oblíbily sociální sítě. Ekonomika ČT24. 11. Srpen 2009.

7. Facebook.com. [Online] [Citace: 11. Listopad 2009.] http://www.facebook.com.

8. Zandl, Patrick. Průzkum:Jak používají české firmy Twitter. Lupa.cz. [Online] 15. Září 2009. [Citace: 10. Listopad 2009.] http://www.lupa.cz/clanky/pruzkum-jak-pouzivaji-ceske-firmy-twitter/.

9. Vocelka, Petr Tomáš. Na Facebooku a bez pravidel. Marketing a media, str. 20. 02. Listopad 2009.

10. Kodera, Jan. Vliv webu 2.0 na firemní komunikační a kolaborační platformy. Lupa.cz. [Online] 8. Duben 2009. [Citace: 2009. Listopad 10.] http://www.lupa.cz/clanky/vliv-webu-2-0-na-firemni-komunikacni-platformy/.

11. Grace, Tay Pei Lyn. Wikis as a knowledge management tool. Journal of Knowledge Management. 13, 2009, Sv. 4, str. 64. nalezeno skrze ProQuest500.

12. SocialText: Products & Services. Socialtext.com. [Online] [Citace: 09. Listopad 2009.] http://www.socialtext.com/products/.

13. Jireš, Pavel. Sjednocená firemní komunikace od Microsoftu. Computerworld č. 16, 20. ročník. 25. Září 2009, str. 26. nalezeno skrze Anopress.cz.

14. Leungová, Teresa. Týmová spolupráce v novém hávu. Computerworld, č. 16, 20. ročník. 25. Září 2009, str. 23. Nalezeno skrze Anopress.cz.

15. Kodera, Jiří. Ředitelé podnikové informatiky si neví rady s webem 2.0. Lupa.cz. [Online] 27. Srpen 2007. [Citace: 11. Listopad 2009.] http://www.lupa.cz/clanky/reditele-podnikove-informatiky-si-nevi-rady-s-w-0/.

16. Anderson, Ian. How to Run your Organization with Free Software. Nonprofit World, Vol. 27, Iss. 3. Květen/Červen 2009, stránky 21-22. nalezeno skrze ProQuest500.

17. Handl, Jan. Do sociálních sítí začínají téct peníze ve velkém. Lupa.cz. [Online] 10. Říjen 2009. http://www.lupa.cz/clanky/do-socialnich-siti-zacinaji-tect-penize-ve-velkem/.

18. Kocourek, Jiří. Dell díky Twitteru vydělal více než tři miliony dolarů. ITBiz.cz. [Online] 15. Červen 2009. [Citace: 9. Listopad 2009.] http://www.itbiz.cz/dell-twitter-obchodni-model.

Chřipkové šílenství

Malé zamyšlení o dnešní ohleduplnosti, pocitech v MHD a chrchlání. Nic pěkného:-)

Prasečí, mexická chřipka, pandemie, vakcinace, toť denodenní chléb všech novin. Většina obyvatel problém odsouvá do podvědomí, ti lepší z nás si před jídlem umyjí ruce. Strašák v nás zvedá varovný prst, avšak je nutné se ptát, zda dostatečně důrazně?!
Při dnešní cestě metrem a pražskou tramvají jsem potkal minimálně 10 kašlajících osob v bezprostředním okolí.

Vrcholem byla důchodkyně, která si doslova "chrchel" v kapesníku musela prohlédnout! Dříve bych si "těch mezi námi" nejspíše nevšimnul. Ale minulý týden jsem strávil v domácí léčbě s teplotami a přišel o spoustu pracovně aktivního času.

Proto Vás prosím, buďte v MHD a uzavřených místnostech ohleduplní, kašlejte do kapesníků, které likvidujte a místo spoléhání, že se vám jak mexická, tak i obyčejná chřipka vyhnou, udělejte něco pro zdraví. Nakoupit ovoce, jít si zaběhat, či nakoupit vitamíny prospívá nejen zdraví vašemu, ale přeneseně i zdraví ostatních ;-)

Taťána le Moigne jako host na VŠE

Jednou z posledních zajímavých událostí, které mi studium na VŠE přineslo byla návštěva ředitelky české pobočky Googlu Taťány le Moigne na přednášce předmětu "Analýza trhu ICT", kterou vede známý IT analytik a publicista Petr Koubský.

Táňa je milá paní, která ale již jen svojí přítomností dokáže pozitivně působit na lidi ve svém okolí. Pokud bych své dojmy měl shrnout, tak jen houšť podobných přednášek a hostů.

Témata byla sice vesměs obecná - cloud computing, trendy v ICT, Google vs. Microsoft, ale reakce a odpovědi okořeněné charismatem hosta a doplněné glosami pana Koubského by patřili na záznam videa, nikoliv na blog :) Jen tak dál...