Report: Chuť belgického piva na Malé Straně

23. až 25. října 2009 se uskutečnil podzimní festival „Belgie ve sklenici a na talíři“, zaštítěný Flanderskou turistickou kanceláří a Světem piva. Pozvání spolužáka a zarytého fanouška vína i piva jsem neodmítl a rozhodně nelitoval. Co tedy na návštěvníky v pětihvězdičkovém hotelu Mandarin Oriental na Malé Straně čekalo?

Předně je potěšující, že šlo o veřejně dostupnou akci, navíc s příznivou cenou vstupu. Program byl velmi nevázaný a rozhodně návštěvníky neomezoval. Kladně hodnotím i hostesky a kuchaře. V oblasti Belgie, s výjimkou několika návštěv, jsem laikem a dosavadní zkušenost se týkala především pouze spodně kvašených piv podobných plzeňské produkci, tedy především Stelle Artois. O to více mě zaujala nabídka přibližně 75 druhů lahodných moků, která čekala na své degustéry.

Nejprve ale lehce odbočím. Celá akce ve mě vzbudila zájem především z hlediska možnosti začlenění podobných zpestření do firemních a vzdělávacích akcí. Mnoho firem omezilo pod tíhou snižování rozpočtů své teambuildingové a firemní aktivity, či případně dává přednost prosté sešlosti v hospůdce nejlépe nejblíže sídlu společnosti. Využít zpestření, například v podobě ochutnávky většině neznámých druhů pochutin, vína, či právě piv, může být cestou, jak z "obyčejného večírku" vykouzlit za nízkých nákladů zajímavý gurmánský zážitek pro všechny účastníky. Nyní však již k samotné akci.

Pivo bylo k dispozici jak točené, tak v lahvové podobě, ale musím přiznat, že zkoumat rozdíly v nepřeberném množství jiných chutí bylo nad mé síly. Které chutě mě tedy zaujaly?

Ze kategorie "lager", tedy ležák, zanechala dojem alternativa k Stelle, spodně kvašený Martens pils. Chuťově zvláštní mi připadala trapistická a klášterní piva, která měla na akci významné zastoupení, například La Trappe, Orval, Chimay, Achel, Rochefort a další.

Příjemným překvapením byla piva v podobě tzv. "krieků", tedy spontálně kvašená piva, často doplněna dochucovadly. Chuťově u mě vedl Premium Kriek - pivo nasládlé a napěněné s třešňovou příchutí. Po například sportovním výkonu by sklenička tohoto belgického speciálu jistě přišla v parných letních dnech vhod, nejen díky nízkému obsahu alkoholu.
Naopak jsem nedocenil (nejspíše díky absolutní neznalosti:D) mnoho belgických speciálů(Pauvel Kwak), ani pšeničných piv (např. celosvětově známý Hoegaarden).

Vstupy odborníků působili velmi neformálně a své publikum si určitě našli, podobně výjimkou nezůstaly ani stoly s belgickými pokrmy připravené pod taktovkou Sous Chef pražského hotelu Mandarin Oriental pana Zdeňka Křížka. Osobně jsem nepohrdl pečenou kachnou doplněnou o belgické knedlíčky.

Celá akce trvala přibližně okolo 3 hodin a pokud se bude v příštích letech opakovat, jistě si na ni vyhradím místo v kalendáři. Tímto děkuji Honzovi za pozvání a nebojím se festival "Belgie ve sklenici a na talíři" doporučit i Vám.