Sledování diskuzí o „super-nadnárodní rezervní měně“ pod záštitou Mezinárodního měnového fondu (MMF) se čím dál více orientuje jihovýchodním směrem. Čína zkrátka významně ovlivňuje skrze tempo růstu ekonomiky i svojí proexportní politikou celosvětový trh. Nyní je ale nutné se podívat s odstupem na několik událostí, které ovlivnily postavení bývalého asijského tygra. Tygra, ze kterého vyrostl za posledních 30 let silný lev, pečlivě střežící své území a udávající pravidla v celé světové džungli.
I jako běžný spotřebitel si uvědomuji, jakou část své vlastní spotřeby, tedy statků, které nakupuji, tvoří věci pocházející z Číny. Nemusí se jednat zdaleka jen o oblečení a techniku. Často i výrobek zkompletovaný v jiné zemi, skrývá na komponentách označení „Made in China“. Ve chvíli nakupování skrze celosvětově populární aukční stránku Ebay.com je ještě více znát provázanost čínské ekonomiky a amerického dolaru, který díky své pozici slouží dnes jako standardní světová měna. Poodstupme o krůček dále a uvidíme události, které do budoucna významně ovlivnily světový trh.
Nemnoho lidí zaznamenalo na počátku roku 2010 vznik nejlidnatější zóny volného obchodu na světě. Dvě miliardy obyvatel se podílejí na třetím nejvyšším souhrnném hrubém domácím produktu (HDP), hned za Severoamerickou dohodou o volném obchodu (NAFTA) a Evropskou unií. Tento finanční kolos vznikl uzavřením smluv mezi Čínou a deseti členy Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN). Nejen díky tomuto kroku Čína upevnila své obchodní postavení.
Uvažme fakta – Čínské hospodářství, řízené komunistickou stranou, je jediným z deseti největších ekonomik světa, které se ubránilo poklesu HDP. Zároveň bylo první, které překonalo celosvětovou recesi. Čína neustále zvyšuje produkci a snaží se prosadit v dříve nemyslitelných odvětvích – automobilový průmysl, letectví, solární energetika i nanotechnologie. Již dávno je překonané označení čínských výrobců za pouhé plagiátory, sumy určené do autorského výzkumu stále rostou.
Kde se tedy skrývá pomyslná Achillova pata? Čínská národní banka se skrze svého guvernéra již delší dobu snaží prosadit u Mezinárodního měnového fondu (MMF) myšlenku na vytvoření „super-nadnárodní měny“. Číňané se oprávněně obávají dalšího pádu dolaru, se kterým je jejich exportní politika silně provázána. Dle Číny by dolar měl být nahrazen mixem předních světových měn, včetně jüanu. Je nezbytné si také uvědomit, že Čína je největším věřitelem Spojených států amerických. Vlastní téměř 800 miliard dolarů amerických dluhopisů. Dolar se tedy stává pomyslným Damoklovým mečem čínské ekonomiky. Emise dolarových bankovek snižuje hodnotu dluhu.
Aktivity Číny na mezinárodním poli (například z hlediska zmíněné zóny volného obchodu) tak pomáhají k silnější pozici při vyjednávání s ostatními partnery. Renminbi, označení pro jüan, které znamená „lidové peníze“, se tak v budoucnu může stát součástí měnového koše, určujícího hodnotu nové, super-nadnárodní měnové jednotky.
Dnes však nikdo nemůže s naprostou jistotou odhadnout, zda ambice „lidové měny“ nezahrnují její přímé celosvětové užití. Pokud vláda umožní celosvětově investovat do akcií, dluhopisů a ostatních finančních derivátů přímo v renminbi, může se stát, že ostatní hospodářské velmoci přejdou na stabilní čínskou měnu. A s tímto plánem může Čína již dnes kalkulovat.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat